Koho volit? Sčítání hlasů

Podrobné pokyny, jak odevzdat platný hlasovací lístek, stačí voličům přečíst přímo na hlasovacím lístku před volbami. Chce-li si ale někdo svoji volbu předem rozmyslet a s výběrem kandidátů se případně poradit a domluvit se známými, měl by vědět, za jakých podmínek může výsledky voleb reálně ovlivnit. Proto budou v následujícím textu shrnuty možnosti volby i způsob sčítání hlasů.

Volby stran a(nebo) jednotlivců
Počet zastupitelů magistrátu hl. města byl stanoven na 63, Praha byla rozdělena na 7 obvodů, v každém se volí 9 zastupitelů. Každý volič v MČ Praha 7 tak disponuje 9 hlasy pro volby do zastupitelstva hlavního města. MČ Praha 7 stanovila pro léta 2010-2014 počet zastupitelů 27, každý volič v MČ Praha 7 tak může přidělit 27 hlasů kandidátům do místního zastupitelstva. Při přidělení většího počtu hlasů než volených zastupitelů je hlasovací lístek neplatný, pro platnost je nutné přidělení minimálně 1 hlasu.

Možnosti volby specifikuje zákon č. 491/2001 Sb., podle § 34 může volič:
- přidělit všechny své hlasy (zde 9 resp. 27) jedné straně (zaškrtnutí políčka pro stranu)
- přidělit své hlasy jednotlivým kandidátům bez ohledu na příslušnost k politickým stranám,
- přidělit hlasy jednotlivým kandidátům a současně zvolit jednu politickou stranu, přičemž při sčítání jsou přičteny hlasy nejdříve jednotlivým kandidátům a zbytek do počtu volených kandidátů zvolené politické straně. U této strany se hlasy přidělují kandidátům v tom pořadí, v jakém se nacházejí na kandidátní listině.

Obecně také platí, že při volbě politické strany se k případným jednotlivě zaškrtnutým kandidátům této politické strany nepřihlíží a hlasy jsou přiděleny kandidátům v pořadí uvedeném na kandidátní listině. Z toho plyne, že při volbě strany lze hlas nežádoucímu kandidátovi nepřidělit s tím, že se buď přidělí někomu z jiné strany, nebo se zcela obětuje. Místo zaškrtnutí strany se pak zaškrtnou všichni kandidáti této strany kromě nežádoucího.

Volební počty
Podle § 45 zákona č.491/Sb. se po určení stran, které překročily hranici 5 %, stanovuje pro každou stranu průměrný počet hlasů na kandidáta. Jestliže některý z kandidátů získá více než 10 % hlasů nad tento průměr, postupuje na první místo kandidátky bez ohledu na svoje původní umístění. Je-li takových kandidátů více, je pořadí stanoveno na základě počtu přidělených hlasů. Výsledky voleb v roce 2006 do magistrátu jsou zde, do zastupitelstva P7 zde, a celkové přehledy o účasti ve volbách zde.

Na následující realistické modelové situaci pro volbu zastupitelů MČ Praha 7 lze ukázat, za jakých podmínek má volič možnost výsledky voleb ovlivnit. Přepokládejme, že účast ve volbách bude podobná jako v roce 2006, což představuje asi 14 000 voličů (asi 40 % zapsaných voličů), kteří odevzdají své hlasy (to odpovídá 14 000 x 27 = 378 000 hlasům) a že modelová strana má na své listině 27 kandidátů. Při požadavku překročení 5 % hranice pro vstup do zastupitelstva to znamená, že taková strana musí v Praze 7 obdržet nejméně 14 000 x 27 x 0,05 hlasů, tedy 18 900 hlasů, na 1 kandidáta tak připadá nejméně 700 hlasů. To znamená, že kandidát, který by měl postoupit na 1. místo, musí dostat nejméně o 70 hlasů více, než je tento průměr. Při více takových kandidátech rozhoduje o pořadí počet přidělených hlasů.

Jestli takto postoupivším kandidátům bude mandát přidělen, nebo ne závisí na tom, kolik mandátů příslušná strana získá. To se určuje podle schématu popsaném taktéž v  § 45 zákona č. 491/2001 Sb a orientačně lze říci, že strana na hranici 5 % nemůže počítat se ziskem více než 1 mandátu.

Lze realisticky předpokládat, že žádná z kandidujících stran nepřekročí zisk 50 % odevzdaných hlasů – toto můžeme brát za horní hranici. V tomto případě obdrží 14000 x 27 x 0,5 = 189 000 hlasů, a tedy 7000 hlasů na kandidáta. V tomto případě je přeskok ztížen, kandidát by musel pro přeskok na 1. místo získat alespoň o 700 hlasů více, než je tento průměr. Opět obecným pravidlem je, že zamíchat pořadím je tím snadnější, čím menší počet hlasů strana získá (musí ale překonat 5 %-ní hranici). U stran s vysokým volebním ziskem je pro zamíchání pořadím třeba už určité hromadné revolty voličů.
Pro operativní odhady, o kolik musí dostat kandidát více hlasů oproti průměru, aby se mohl dostat na první pozici, je možné použít vedlejší graf (pro zvětšení kliknout na obrázek), který potřebné převýšení v počtu hlasů znázorňuje v závislosti na zisku hlasů celé strany.  Graf platí pro popsaný modelový případ účasti 14 000 voličů ve volbách.

Doplňující informace: Schéma popsaného příkladu pro 14 000 voličů, kteří odevzdali platné hlasovací lístky, a 27 volených zastupitelů, lze aplikovat pro libovolný volební obvod a jiný počet zastupitelů náhradou čísel 14 000 a 27 platnými čísly pro daný obvod. Dále se příklad nezabýval 5-% ní hranicí u kandidujícího subjektu, který má na kandidátní listině menší počet kandidátů než je zastupitelů (v krajním případě jednoho kandidáta). Pak je 5-% ní hranice menší, a to v poměru počtu kandidátů k počtu zastupitelů. V daném příkladě pro kandidátní listinu např. se 3 kandidáty by 5-% ní hranice byla dosažena při počtu hlasů 18 900*3/27 = 2100 hlasů pro tento subjekt. Je třeba ale brát do úvahy, že zisk 5 % hlasů ještě nemusí znamenat zisk mandátu (viz odst (1) § 45 zákona  č. 491/2001 Sb.). 

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální volby 2010. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář