Fukushima Daiichi – následky po obyvatele

Během března a dubna 2011 byla na stránkách Klubpraha7.cz prezentována série 3 příspěvků věnovaných havárii na jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Informace v těchto příspěvcích byly zaměřeny především na popis jaderného zařízení, na příčiny vzniku a na průběh události až do jejího základního zvládnutí. Po více než dvou letech je namístě shrnout důsledky této havárie a také formou srovnání s různými zdroji záření ukázat, čemu vlastně bylo obyvatelstvo vystaveno. Konkrétní číselné údaje vycházejí z výroční zprávy NEA/OECD (Nuclear Energy Agency/Organisation for Economic Co-operation and Development) za rok 2012. NEA začala sbírat informace a sdílet je s ostatními členskými zeměmi od okamžiku, kdy k nehodě na Fukushima Daiichi došlo.

Japonská vláda přistoupila velmi rychle k evakuaci asi 78 000 obyvatel žijících uvnitř 20 km pásma kolem elektrárny a k ukrytí těch, kteří bydleli mezi 20 až 30 km od elektrárny. Dalších asi 10 000 obyvatel bylo evakuováno z oblasti na severovýchod od elektrárny, která byla vyhodnocena jako nejvíce zamořená oblast. Díky těmto opatřením se ze zdravotního hlediska předešlo významným ozářením obyvatel.

S postupným vývojem situace v zamořeném území došlo k jeho rozdělní na základě ročních celkových dávek od dubna 2012 (udáváno v jednotkách miliSievert) na následující 3 oblasti:

1. oblast, s ročními dávkami 1 mSv až 20 mSv, kde byla evakuační nařízení již odvolána (je možný pohyb po cestách, pobyt během dne bez přespávání, některé výrobní aktivity, doprava).

2. oblast, s ročními dávkami 20 mSv až 50 mSv, kde není rezidentům povoleno bydlet (je možný návrat do obydlí bez přespávání, pohyb po hlavních silnicích, aktivity k veřejnému prospěchu jako opravy zařízení apod.).

3. oblast, s ročními dávkami více než 50 mSv, kde by rezidenti při dlouhodobém pobytu čelili potížím (obyvatelstvo evakuováno, oblast ohraničena zátarasy, krátkodobý vstup možný v ochranných oděvech, kontrola obdržených dávek).

Na základě průzkumů, provedených místními orgány prefektury Fukushima, byly vyhodnoceny následující efektivní dávky mezi obyvateli:

méně než 1 mSv 234 929 osob
1 až 2 mSv     101 739 osob
2 až 3 mSv       15 464 osob
3 až 4 mSv         1 122 osob
4 až 5 mSv            527 osob
5 až 10 mSv         838 osob
10 až 15 mSv       106 osob
více než 16 mSv     12 osob
maxim. efekt. dávka 25 mSv

V těchto počtech nejsou zahrnuti pracovníci zabývající se profesionálně prací při radioaktivním záření, kteří obdrželi obecně vyšší efektivní dávky. Podle zprávy TEPCO z prosince 2012 se přibližně 24 940 jeho pracovníků (a pracovníků kooperujících firem)  podílelo na pracích na elektrárně Fukushima Daiichi od března 2011 do prosince 2012. Největší ozáření bylo u pracovníků, kteří se na místě nehody účastnili prací od března 2011 do dubna 2011, ti obdrželi nejvyšší dávky. Dosud obdrželo efektivní dávku nad 100 mSv 167 pracovníků, nejvyšší dávka byla 678,8 mSv. Nevyskytl se však žádný případ nemoci z ozáření u občanů, což bylo očekáváno, protože podle nejnovějších znalostí k takovým efektům dochází při ozářeních vyšších než 1000 až 2000 mSv.

Pro lepší představu o možných důsledcích výše uvedených dávek může posloužit (podrobněji viz fyzweb) následující obrázek (zde jsou hodnoty uváděny v mikroSv: 1 mSv = 1000 mikroSv):

Pro ilustraci velikosti efektivních dávek může posloužit také několik následujících příkladů typických ročních nebo jednorázových efektivních dávek:

Pro úplnost lze ještě uvést rozdělení různých zdrojů záření, které tvoří výše uvedenou celkovou hodnotu z přírodního pozadí:

V jednotlivých evropských zemích je úroveň pozadí následující: 

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Obecné, Životní prostředí. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář