Referendum – paradox účinku záporných hlasů

Po rozhodnutí Ústavního soudu, že první kolo prezidentské volby proběhne v původně plánovaném termínu 11. a 12. ledna, se zdá, že z hlediska termínu nevzniknou žádné problémy ani pro místní referendum proti předražené radnici v Praze 7. Nebude-li Ústavní soud postižen nějakou náhlou „depkou“ z odmítnuté stížnosti Tomia Okamury, nemůže jiný než zamítavý verdikt vyřknout ani u stížnosti radnice Prahy 7.

Pan starosta sice ve svém právním názoru, vysloveném na kameru tvpraha7.cz, zdůvodňuje, proč považuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za nezákonné, ale není sebemenší důvod, aby podobný právní názor sdílel i Ústavní soud. Pan starosta správně tvrdí, že zákon o místním referendu neřeší společnou volbu prezidenta a konání místního referenda. A dále argumentuje tím, že u společné volby do zastupitelstev obcí, do senátu, do parlamentu, se jedná o regionální záležitost, stejně jako u místního referenda, takže tyto společné volby a hlasování v referendu mají logiku. V tom výčtu mu ovšem vypadla volba do Evropského parlamentu, která v zákoně o místním referendu je a která se koná v jednom volebním obvodu analogicky jako volba prezidenta. Tady zřejmě nedostatečně zapracoval právní odbor radnice, do jehož náplně náleží i zvyšování právního vědomí zaměstnanců MČ P7.

Referendum však přesto má ještě různá specifika, o kterých by i voliči měli vědět. Jedná se speciálně o platnost a závaznost referenda a o platnost voličských hlasů.

Místní referendum je platné, pokud se ho účastní alespoň 35 % zapsaných (oprávněných) voličů. Výsledek referenda, které voliče nepřiláká v dostatečném počtu, je neplatný a pro vedení obce nezávazný. Rozhodnutí občanů v referendu je závazné, pouze pokud se pro něj vyslovila většina hlasujících a zároveň alespoň 25 % oprávněných (zapsaných) voličů.

Vztah platnosti referenda a jeho závaznosti lze na příkladu obce s 1 000 oprávněnými voliči ilustrovat následovně (viz ppk):

1. ANO: 330 hlasů,  NE: 19 hlasů – referendum je neplatné (účast menší než 35 %), výsledek referenda není pro obec závazný, i když se pro ANO vyslovila většina hlasujících a více než 25 %  oprávněných voličů.

2. ANO: 249 hlasů, NE: 101 hlasů – referendum je platné (účast 35 %), ale vítězné ANO není pro obec závazné (nedosahuje 25 % všech voličů).

3. ANO: 250 hlasů, NE: 100 hlasů – referendum je platné (účast 35 %) a závazné (pro vítězné ANO hlasovalo 25 % oprávněných voličů).

Bohužel ani ze zákona, ani z jiných dokumentů jasně neplyne, jestli závaznost referenda se vztahuje také na vítězné NE. V takovém případě by mohly vzniknout zajímavé interpretace jak v případě referenda radničního, tak i v případě referenda za nepředraženou radnici.

Taktéž ze znění zákona neplyne jednoznačně, jak se započítávají hlasy neplatné nebo hlasy, u kterých se volič zdržel hlasování, a to zejména ve vztahu k počítání účastníků referenda. Tady se může potenciálně nacházet zdroj chyb při sčítání hlasů.

Na uvedených příkladech lze také dokumentovat v názvu článku obsažený paradox záporného hlasu. U 1. příkladu je vidět, že stačí jeden záporný hlas navíc (tedy 20 NE), aby se referendum stalo platným a současně i závazným pro obec. Podle 2. příkladu stačí jeden hlas ANO navíc, aby se referendum stalo pro obec závazné.

Převeďme si nyní uvedené podmínky na MČ Praha 7. Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán. Zde by tudíž měl být platný počet uvedený k 1. 1. 2012, a to 32 688 zapsaných voličů. Pro jednoduchost si vezměme počet 33 000 oprávněných voličů.

Aby referendum bylo platné, mělo by se k němu dostavit alespoň 11 550 oprávněných voličů Prahy 7. O závaznosti výsledku referenda pak rozhodne nejméně 8250 oprávněných voličů. Toto je nejpravděpodobnější scénář. Pokud by ale účast v referendu byla neočekávaně vysoká, pak by se ty počty mohly změnit. Při účasti nad 50 % oprávněných voličů bude o závaznosti referenda rozhodovat většina hlasujících, a nikoliv jenom oněch 25 % z celkového počtu oprávněných voličů, jako je tomu v případě nízké účasti při volbách.

S výsledky může, obzvláště bude-li účast na referendu blízká nejmenšímu požadovanému počtu voličů, výrazně zamíchat byť i ojedinělé pochybení při hlasování. Proto by si každý volič měl být vědom, jak se případná odchylka od správného postupu volby může projevit na platnosti jeho hlasu. Podle zákona je hlas oprávněné osoby neplatný,

a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků,

b) označila-li křížkem současně odpověď „ano“ i „ne“ u jedné otázky nebo

c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“, pro kterou hlasuje (k jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží).

Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď. Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje.

V případě referendového hlasování v Praze 7 je ještě jedna podmínka, která může způsobit neplatnost hlasovacího lístku a která souvisí se dvěma referendy konanými současně. A to je chybné vložení hlasovacího lístku do nesprávné obálky.

Podle sdělení zmocněnce referenda za nepředraženou radnici by schéma hlasování v referendech mělo být následující: Při vstupu do referendové místnosti zamíří volič k referendu 1 či 2. Zkontroluje se mu občanka, dostane lístek a obálku a je odškrtnut v seznamu. Jde za plentu, vhodí do urny a zamíří k druhému referendu, dostane lístek a obálku a je odškrtnut v seznamu. Komise by se měla zeptat, pokud odhlasuje pouze v jednom, zda nechce i ve druhém, aby na druhé nezapomněl. Tím by se měla minimalizovat potenciální chyby vložení hlasovacího lístku do nesprávné obálky, pokud volič od komise správnou kombinaci obdrží.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Obecné. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Referendum – paradox účinku záporných hlasů

  1. Stejskal napsal:

    Prohléd jsem si všechny čtyři otázky a moc nechápu tu čtvrtou. Ono už se nepočítá s tím, že by se koupil hotový objekt? To je zase nějaký šint Komory architektů, nebo si budeme stavět Blop?

    • admin napsal:

      Když si projdete způsob „hledání“ nového (obecně jiného, nemusí jít o novostavbu) sídla radnice za posledních asi 6 let, tak zjistíte, že všechny cesty opakovaně vedou k budově nové a navíc konkrétně k Argentinské hvězdě. Bylo proto logické chtít, když už by se měla stavět radnice jako reprezentativní, měla by i slušně vypadat. Ale platí to i v případě již postavené existující budovy, která by musela projít významnější rekonstrukcí. Rekonstrukcí lze necitlivým zásahem vytvořit také pěknou obludu.
      I.Tinka

Napsat komentář