Kdo to ví, odpoví…aneb trucreferendum radnice Prahy 7

Vypadalo to jako vtip (viz Klubpraha7.cz). Po zasedání zastupitelstva dne 3. 12. 2012 se to však stalo skutečností: Zastupitelstvo MČ Praha 7 vyhlásilo vlastní referendové otázky, a to přesto, že řada z přítomných občanů vyjádřila velmi silné pochybnosti o jejich věcné smysluplnosti (viz tvpraha7.cz). K tomu se přítomný právní zástupce vyjádřil, že on zkoumal otázky pouze z hlediska právního, nikoliv z hlediska obsahového (věcného). Možná nebude na škodu podívat se na tyto otázky očima voliče, který by chtěl své ano nebo ne připojit s plnou odpovědností a vědomostí důsledků, které jeho přičiněním mohou nastat.

Místní referendum, na rozdíl od různých anket, je velmi závažný akt, ve kterém si občané vynucují určité kroky svých volených zastupitelů, ke kterým se tyto zastupitele jinými demokratickými prostředky nepodařilo přimět. Aby referendum plnilo svůj účel závazného rozhodnutí občanů v dané věci, mělo by být z formulace referendové otázky zřejmé, koho a k čemu výsledek referenda zavazuje.

V případě otázek sestavených Přípravným výborem a vyhlášených Nejvyšším správním soudem je celkem zřejmé, co konkrétně se vedení radnice ukládá. V případě dodatečných 3 otázek, sestavených vedením radnice, však není vůbec jasné, jaké konkrétní závazky v případě platného hlasování z těchto otázek plynou. Pan starosta na kameru tvpraha7.cz předvedl svérázný přístup k interpretaci zákona o místním referendu, takže v podobném duchu zřejmě přistupuje i k těmto otázkám, ale to teď ponechme stranou. Podívejme se na smysluplnost a jednoznačnost otázek odsouhlasených usnesením zastupitelstva č. 0127/12.

Všechny tři otázky mají společné to, že se ptají na blíže nespecifikované úkony, ke kterým má být vedení radnice zavázáno: „Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby…“ Předně běžný občan zpravidla nemá tušení, co je v působnosti městské části – dá se říci, že na rozdíl od jakékoliv jiné obce je to u městských částí Prahy méně zřejmé. To jistě znají dobře všichni, kdo na webu Prahy 7 pokládají dotazy např. k ulicím, chodníkům, veřejným prostranstvím, apod. a dostanou odpověď typu: Není v kompetenci MČ Praha 7, dotaz posíláme tam a tam, po obdržení odpověď zveřejníme. Jestli je tímto myšleno to „činění úkonů“, pak nemá smysl položenými dotazy se vůbec zabývat. S politováním je třeba tady konstatovat naprostou absenci (hraničící pohrdáním občany) nějakého pokusu radnice smysl těchto otázek vysvětlit, vysvětlit své možnosti u dané akce, případné náklady s ní spojené atd. Stručné vyjádření v lednovém Hobuletu (2013) k jednotlivým otázkám takové informace nemohou nahradit.

Jakou má tedy běžný občan, který není s problémem alespoň rámcově seznámen, šanci na položené otázky odpovědět s vědomím, že ví, proč a na co odpovídá? Zkusme si to rozebrat.

Otázka:

„Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby v ulici Milady Horákové v úseku od Letenského náměstí po Strossmayerovo náměstí byla vytvořena pěší zóna obytného typu s umožněním tramvajové dopravy a příčně vedené automobilové dopravy?“

Silniční zákon zná pěší zónu a zná obytnou zónu. V něčem jsou podmínky provozu shodné, v něčem se liší. Například hry dětí na pozemní komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně, do pěší zóny je vjezd povolen pouze vozidlům vyznačeným ve spodní části dopravní značky. Co se tedy asi rozumí pěší zónou obytného typu? Místní by pak jistě zajímalo, kam se podějí jejich parkovací místa, jestli zůstanou a v jakém rozsahu (nyní je tam i návštěvnická placená zóna), obchodníky bude jistě zajímat, jak to budou mít se zásobováním, a všechny jistě bude zajímat, co pozitivní jim to v bydlení kolem této ulice přinese oproti současnému stavu, jak to ovlivní dopravu v těch příčných ulicích apod. Tohle na druhou stranu nemusí vůbec zajímat voliče z okolí řekněme Ortenova náměstí. Ti mohou klidně převálcovat přání občanů žijících u ulice Milady Horákové. Je toto opravdu pro místní referendum a ne spíše pro anketu v dotčené oblastí ulice Milady Horákové a okolí?

Otázka:

„Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby tranzitní doprava vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem s pracovním názvem Nový Trojský most byla vedena pod povrchem?“

Ani k této otázce neuspořádala radnice nějaké setkání s občany pro její bližší vyjasnění. Setkání se přesto uskutečnila, a to v rámci projektu PRAHA PRO LIDI. Jedno setkání k problematice Bubenské ulice, a to 21. 11. 2012 (viz tvpraha7.cz, kde se mimo jiné diskutovalo i o zahloubení Bubenské ulice. To bylo jednoznačně zamítnuto jak z důvodů finančních, tak z důvodů technických (jednalo by se o krátký tunel s problematickým řešením vjezdů i výjezdů).

Druhé setkání proběhlo 4. 12. 2012 a týkalo se budoucnosti prostoru Bubny-Zátory. Obě setkání se uskutečnila za účasti náměstka primátora a radního pro územní rozvoj hl. m. Prahy RNDr. Tomáše Hudečka, Ph.D i starosty MČ Praha 7 M. Ječménka. Podobně jako v případě Bubenské ulice ani na tomto setkání se myšlenka tunelu v Praze 7 neujala. Podle autorů dopravní studie je například možné tunelový komplex Blanka a magistrálu propojit povrchově. „Hloubení dalšího tunelu je naprostý nesmysl. Je to zbytečné, časově náročné a drahé,“ odmítl záměr starosty Ječménka vypsat na stavbu tunelu referendum radní Hudeček (podrobněji viz urm.cz).

Je tedy zřejmé, že uvažování o tunelech v Praze 7 je v této době spíš utopie. Ale i kdyby nebyla, z položené otázky není vůbec zřejmé, jakou tranzitní dopravu má radnice na mysli: Bubenskou ulicí, Argentinskou, nebo Brazilskou ulicí? Nebo všechny tři? Co asi může volič na takto nespecifikovanou otázku odpovědět? Nehledě na fakt, že neví absolutně nic o technické realizovatelnosti, nákladech, dopadech do okolí apod.

Otázka:

„Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby v územním obvodu této městské části působilo v budoucnu zdravotnické zařízení léčebně preventivní péče poskytující všeobecnou ambulantní zdravotní péči?“

Přestože ve svém věku zdravotnická zařízení navštěvuji častěji, než tomu bylo ještě před pár lety, nevím, na co se mě ptají. Je to třeba ušní na ulici Dukelských hrdinů, oční ve Veverkově, zubní v Kostelní atd.? Nebo tím myslí nějaké nové zařízení, které tady ani dnes nemáme (což by plynulo z toho slůvka v budoucnu)? Nebo je to ta část v budově Elektrických podniků, kde ani já pořádně nevím, co je? Jak asi mohou odpovídat mladší spoluobčané, kteří jsou ještě na zdravotnická zařízení málo odkázáni? Není toto spíše záležitostí nějakého solidního šetření a rozboru potřebnosti a dostupnosti různých zařízení, včetně finančních nákladů  apod.?

Souhrnně se dá říci, že vypsané otázky jsou nejasné, nejednoznačné a ve své podstatě zbytečné. Ta cena, za kterou byly „právnicky čistě“ formulovány, je příliš vysoká vzhledem k tomu, že nenabízejí žádné konkrétní řešení ani jednoho z problémů, kterého se týkají.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Co vy na to?, Radnice a zastupitelstvo, Rozvoj a výstavba, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář