Církevní restituce s velkými rozpaky

Vyrovnání s církvemi se dlouhodobě skloňuje ve všech pádech, ale zná průměrně informovaný občan opravdu všechny aspekty tohoto vyrovnání? Zkusme si to shrnout a položit si k tomu pár jednoduchých otázek. V souvislosti se zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se jedná o tři složky vyrovnání:
- vrácení nemovitých (případně movitých) věcí
- finanční náhrada
- příspěvek na podporu činnosti

V případě nemovitých věcí se má jednat o majetek v hodnotě asi 75 miliard Kč, přičemž oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti nebo jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. U této složky je celkem jasno: existoval-li prokazatelně církevní vlastník k roku 1948, má na svůj majetek právo. Tady může ovšem vzniknout otázka, do jaké míry by mělo být ponecháno na jeho libovůli převzít třeba nemovitosti v dobrém stavu a ty zchátralé ponechat v péči státu (nebo současného správce).

U finanční náhrady je principiální otázka jejího určení. Pokud by se jednalo o majetek, který z nějakého důvodu nelze původnímu vlastníkovi vydat, byl by celkem čistý způsob náhrady na základě ocenění tohoto majetku. Jenomže tady jsou přímo zákonem stanoveny částky, které jednotlivé církve mají obdržet (viz grafické zpracování na Klubpraha7.cz). A to už příliš čisté není. Navíc v nyní schváleném znění zákona je uvedeno, že tato finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění.

Finanční náhrada má být vyplacena ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách a po vyplacení první roční splátky se výše nesplacené částky finanční náhrady každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky.

Ještě problematičtější je třetí složka vyrovnání, a to je příspěvek na činnost církevních subjektů. O této složce se v médiích píše vesměs jenom obecně, ale přitom jde o dalších více než 16 miliard Kč, které budou dotčeným církvím vyplaceny. Podle zákona po dobu 17 let od nabytí jeho účinnosti (označované jako „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“) takto: V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011 (viz grafy na Klubpraha7.cz). Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období. Příspěvek podle schválené verze zákona opět není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. V obou případech finančního plnění existuje pouze příslib, že osvobození od daně bude ještě změněno.

Pro lepší představu, o jaké částky se jedná, byla příslušná data zpracována v grafické formě. Následující obrázek ukazuje, jakou částku by jednotlivé církve měly obdržet ve zmíněném „přechodném období“:

Nejvíce je to u církve římskokatolické, a to téměř 11 miliard Kč. Více vypovídající jsou částky připadající na jednoho věřícího na 1 rok (průměr z celkové částky za 17 let), jak ukazuje následující obrázek:

Zde je vidět, že mnohem lepší bilance než u církve římskokatolické je u jednoty bratrské. K uvedeným příjmům uveďme ještě pro úplnost roční příjem na jednoho věřícího z finanční náhrady (bez uvážení inflace) a dostaneme následující obrázek:

Když si tyto platby sečteme pro „přechodné období“, získáme příjmy jednotlivých církví na jednoho věřícího za rok podle následujícího obrázku:

Z posledního obrázku je vidět, že po dobu prvních 17 let budou církve na jednoho věřícího podle jejich počtů v roce 2011 dostávat ročně od cca 1 100 Kč do cca 19 000 Kč.

Co k tomu dodat? Snad jedině pohled důchodců, kterým vláda zkrouhla valorizaci důchodů o dvě třetiny, zaměstnaným důchodcům odebrala odečitatelnou položku téměř 25 000 Kč za rok (u ostatních zaměstnanců zachováno) a těm, kteří si přivydělají víc než 3 průměrné měsíční platy, zdaní ještě důchod. Minimálně z tohoto pohledu je „finanční“ způsob vyrovnání s církvemi nemorální a samotné církve, přistupující na takovýto nezasloužený příjem, ztrácejí u veřejnosti kredit.

O klesající důvěryhodnosti církví svědčí i pokles věřících od roku 2001 do roku 2011 z cca 3,5 milionu na cca 1,3 milionu. U některých církví sice došlo k růstu, ale jedná se o církve disponující počtem věřících pod 10 000. Pro jednotlivé církve je obrázek následující:

Kdyby tento trend v poklesu věřících pokračoval, u jakého počtu má ještě příslušná církev právo tyto nemalé finanční prostředky pobírat? Existuje nějaká pojistka, aby po x letech nevedly penězovody do prázdné církevní skořápky? Schválený zákon bohužel na tyto a podobné otázky nedává žádnou odpověď. Zdá se, že jistý je pouze závazek státu k dlouhodobým platbám, aniž by církve byly povinny nějakými reciprokými závazky.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Co vy na to?, Obecné, Různá témata. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Církevní restituce s velkými rozpaky

  1. P.frish napsal:

    Ohledně otázky referenda :

    Má být ‘náš úsek’ Bubenské být zahlouben (s nákladem 3.6 miliardy)?

    si dovoluji podotknout,že v zahraničí, např v USA, developer, tedy ORCO hradí nezbytné úpravy v okolí svého projektu.

    Jelikož projekt Bubny-Zátory zvýší provoz v ulici, a ta je také částí
    pražského okruhu, mělo by Orco, Praha a možná i EU fondy uhradit alespoň část náklady pro zahloubení.
    Projekt je popsán zde: http://mo.ttnz.cz/forum/viewtopic.php?id=780

    • admin napsal:

      Tento komentář byl zřejmě míněn k jinému článku, ale nevadí, můžu reagovat i zde. Pokud jde o referendum vypsaném vedením radnice, tam je problém v tom, že vůbec není jasné, k čemu je otázka – viz příslušný článek k trucreferendu (http://www.klubpraha7.cz/?p=2877). Tam se nemluví explicitně o Bubenské. A právě proto, že celé toto Velké rozvojové území je pořád ještě „ve hvězdách“, je ta otázka naprosto neúčelná. V nedávné době byla představena jakási úvodní studie (včetně dopravního řešení), která by měla sloužit jako podklad při tvorbě územního plánu. O diskusi k ní si můžete přečíst např. zde: http://www.urm.cz/cs/clanek/561/bubny-zatory
      Ivan Tinka

Napsat komentář