Do MŠ U Průhonu přes Ústavní soud

O peripetiích s přístupem do MŠ U Průhonu bylo napsáno mnoho textu. Také na stránkách Klubpraha7.cz jsme se tomu věnovali opakovaně, naposledy v obsáhlejším příspěvku zde. Nyní se zdá, že vedení radnice, po předchozím dlouholetém neplodném vyjednávání se zástupci jednoho nebo druhého domu s potenciálním průchodem, nastoupilo racionálnější cestu k zajištění přístupu do mateřské školky. Zatímco hlavním výsledkem dosavadního právního zastupování bylo obvyklé konstatování „Lituji, že nemohu podat příznivější zprávu“, teď se zdá, že nová advokátní kancelář nabrala směr založený na věcných a logických argumentech. Souhrnné informace lze nalézt v přílohách k usnesení zastupitelstva č. č. 0115/12 ze dne 3. 9. 2012, odkud bylo čerpáno v následujícím přehledu.

Nastupuje správní řízení – 1. kolo

Jako první krok je podána žádost (adresovaná odboru dopravy Úřadu Městské části Praha 7 jakožto příslušnému správnímu úřadu) o vydání rozhodnutí o právech a povinnostech ve smyslu § 67 odst. 1 zákona č.500/2004 Sb., správního řádu. Cílem této žádosti je získat rozhodnutí v souladu se silničním zákonem, že pozemky ve vnitrobloku se školkou jsou účelovými komunikacemi se zajištěním jejich obecného užívání, a tedy aby rozhodnutím silničního správního úřadu byla jasně určena práva a povinnosti dotyčných osob.

Součástí žádosti je popis celého případu a doložené historické souvislosti. Předmětné pozemky jako účelové komunikace zajišťují jediný přístup k areálu mateřské školy U Průhonu. Přístup k této nemovitosti byl zamýšlen a zapracován do projektové dokumentace pro výstavbu mateřské školky, a to pomocí průchodů domy Na Maninách a U Průhonu. Na základě této projektové dokumentace bylo vydáno stavební povolení a následně byla stavba kolaudována, vše v letech 1980 až 1984.

Odbor dopravy ÚMČ Praha 7 žádost zamítl s odůvodněním, že průjezdy a průchody předmětnými domy nejsou pozemními komunikacemi ve smyslu zákona o pozemních komunikacích. Protože jsou vždy součástí příslušného objektu, je třeba na ně nahlížet jako na místo ležící mimo pozemní komunikaci. Současně je prý třeba brát do úvahy, že podle zákona o pozemních komunikacích se komunikace do kategorie účelových komunikací nezařazují správním rozhodnutím silničního úřadu. Skoro by to chtělo napsat, že rozhodoval nesprávný úřad v nesprávné záležitosti, jelikož se podstatou, plynoucí z platného stavebního a kolaudačního řízení, vůbec nezabýval.

Správní řízení pokračuje – 2. kolo

S tímto rozhodnutím odboru dopravy ÚMČ Prahy 7 vedení radnice nesouhlasí a odvolává se k odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy. V odvolání se mimo jiné píše, že rozhodnutí správního orgánu je zcela nepřezkoumatelné, neuvádí, kterými důkazy ve spise založenými se zabýval, jak je hodnotil, apod. Konstatuje se též, že výrok rozhodnutí je zcela mimo rámec žádosti (návrhu rozhodnutí) a zamítá něco, co požadováno nebylo a ani požadováno být nemůže. Z tohoto důvodu má vedení radnice P7 za to, že se jedná o nulitní správní rozhodnutí, a proto (z opatrnosti) podává své odvolání. Rozhodnutí správního orgánu nerespektuje podle vedení radnice zákonnou úpravu, je formálně nesprávné a zakládá nebezpečný průlom v chápání užívání komunikací, byť určených pro pěší.

S ohledem na uvedené skutečnosti a v návaznosti na žádost odvolatele žádá odvolací nadřízený orgán, aby příslušné rozhodnutí správního orgánu zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, případně aby sám rozhodl.

Odbor dopravy Magistrátu hl. m. nerozhodl, pouze řešení poněkud oddálil. Rozhodnutí odboru dopravy ÚMČ Praha 7 zrušil a věc vrátil k novému projednání nalézacímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. Podle odvolacího orgánu měl prvoinstanční správní orgán o předmětné žádosti povinnost vést řízení o určení právního vztahu dle zákona o správním řádu a poté měl vydat meritorní deklarativní rozhodnutí o tom, zda se fakticky a právně veřejná komunikace na předmětných pozemcích nachází, či nikoliv. Nalézací správní orgán je tudíž povinen celou věc znovu projednat, účelně vysvětlit a rozhodnout v souladu se správním řádem a s přihlédnutím k námitkám odvolatele. Tento postup se nevyžaduje v případě, kdy je žadateli vyhověno v plném rozsahu.

Správní řízení zatím nekončí – vstoupilo do 3. kola

Odbor dopravy úřadu MČ Praha 7 to nevzdává. Ve svém novém rozhodnutí konstatuje, že předmětné pozemky prostě veřejnou komunikací nejsou. V odůvodnění pak uvádí, že v katastru nemovitostí jsou předmětné pozemky vedeny jako zastavěná plocha a nádvoří, přičemž ani zastavěná plocha ani nádvoří nejsou ve smyslu zákona o pozemních komunikacích veřejnými účelovými komunikacemi ani jejich příslušenstvím. Místním šetřením odbor dopravy zjistil, že průchody z ulice Na Maninách i U Průhonu jsou uzamčeny. A vzhledem k uvedenému stavu prý nelze využít ani příslušného paragrafu zákona o pozemních komunikacích.

To se samozřejmě vedení radnice P7 líbit nemůže. Následuje nové odvolání k Magistrátu hl. m., které podrobně popisuje celou situaci. Mimo jiné se odvolává také na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, podle kterého je účelovou komunikací pozemní komunikace, která splňuje znaky podle příslušného paragrafu zákona o pozemních komunikacích, a to i v případě, že o charakteru této pozemní komunikace nebylo vydáno správní rozhodnutí. K této specifikaci Ústavní soud doplňuje, že primárním účelem účelových komunikací je zajištění přístupu vlastníků k jejich nemovitostem tam, kde neexistuje jiná alternativa přístupu a kde tento přístup zjevně není „upraven“ soukromoprávním institutem (např. věcným břemenem). Pouze v takto úzkém rozsahu „potřeb vlastníků nemovitosti“, kteří nemají jiný alternativní přístup ke svým nemovitostem, je totiž možné spatřovat prosazení veřejného zájmu.

Co víc k tomu dodat? Snad jenom odcitovat ze závěru tohoto odvolání kde se píše, že správní orgán (odbor dopravy úřadu MČ P7) nerespektoval rozhodnutí odvolacího orgánu (Magistrátu hl. m. Prahy), zejména co se týče skutkových tvrzení vztahujících se k odůvodnění svého názoru. Současně má odvolatel za to, že rozhodnutí správního orgánu je absolutně nesprávné, v podmínkách právního státu neudržitelné, a v konečném důsledku by to znamenalo závažný právní průlom, týkající se užívání komunikací v nejširším slova smyslu. S tímto konstatováním lze plně souhlasit. Dále se uvidí, jestli si úřady a soudy i po tolika letech hodlají tuto horkou bramboru jenom přehazovat, nebo se někdo odváží k jednoznačnému správnému rozhodnutí, se kterým nebude v rozporu ani zdravý selský rozum.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Majetek a finance MČ, Obecné. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Do MŠ U Průhonu přes Ústavní soud

  1. Pingback: Výhodné smlouvy (nejenom) s radnicí Prahy 7 | Pro občany Prahy 7

Napsat komentář