Bezradná radnice

Nějak se ten proces hledání nového sídla radnice zašmodrchal. Nepomáhá ani existence vlastního právního odboru, ani služby externích advokátních kanceláří či jiných poradců, aby vedení radnice řešilo problém nového sídla transparentním způsobem, efektivněji a v souladu se zákony. Není třeba zacházet ani do daleké minulosti, abychom narazili na „jevy“, které vyvolávají řadu otázek. Jedním z takových „jevů“ je například komunikace radnice Prahy 7 s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), o jehož závěry se radnice nyní opírá. Podívejme se podrobněji, na základě veřejně dostupných písemností (viz usnesení rady č. 0113/12 ), jak to vlastně všechno bylo.

V dopise datovaném 30. 11. 2011 se starosta MČ Praha 7 obrací na ÚOHS se žádostí o vyjádření k transakci (= pořízení nového sídla radnice), jejíž realizaci MČ zamýšlí, prý z důvodu eliminace jakéhokoliv možného porušení či obcházení zákona o veřejných zakázkách. Co vlastně radnice takovým dotazem doopravdy sledovala, není vůbec jasné. Možné vysvětlení je ve zdůvodnění, které píše starosta v únorovém čísle časopisu Hobulet: „S ohledem na transparentnost celého procesu a také v reakci na negativní kampaň, kterou kolem výběru nového sídla radnice šíří někteří opoziční zastupitelé, jsme zároveň oslovili ÚOHS s žádostí o posouzení korektnosti zvoleného postupu. Dokud se k celé záležitosti ÚOHS nevyjádří, finální rozhodnutí o umístění nové radnice Prahy 7 nepadne.“ Vedení radnice si tímto možná chtělo vytvořit jakési alibi, ale i řadovému úředníkovi muselo být jasné, že už způsobem položeného dotazu na něco, co ještě neproběhlo, těžko získá nějakou oporu ÚOHS (možná proto na dopise sice figuruje jméno starosty, ale s podpisem spíše neidentifikovatelným).

Od ÚOHS pak přišla 23. 12. 2011 očekávatelná odpověď, kde hlavní sdělení je následující: „Úřad nemůže nahrazovat funkci zadavatele při řešení jednotlivých problémů v procesu zadávání veřejných zakázek a předem schvalovat či dokonce určovat postupy zadavatelů, neboť by se v pozdější době mohl dostat do situace, kdy by sám přezkoumával svá vlastní doporučení. Závěr, zda konkrétní zadávací řízení bylo či nebylo realizováno v souladu se zákonem, by mohl být vysloven pouze v rámci správního řízení.“ Z uvedeného tedy plyne, že dotazem radnice se ÚOHS vůbec nezabýval.

Avšak ÚOHS dostal také nezávislý podnět, který byl formulován odlišně, a to ve smyslu podezření na možné porušení zákona při postupu řešení sídla nové radnice. Z dostupné dokumentace to sice není zřejmé, ale jednalo se zřejmě o podnět, o kterém mluvili opoziční zastupitelé. A takto formulovaným podnětem se již ÚOHS musel zabývat, a proto si také 22. 12. 2011 vyžádal vyjádření a dokumentaci o veřejné zakázce, kterou prošetřuje na základě obdrženého podnětu týkajícího se postupu při zadávání veřejných zakázek na finanční služby, nabytí nemovitosti a stavební práce zadávané v souvislosti s Výzvou k podání nabídky na prostory pro umístění sídla radnice MČ P7. Na základě této žádosti zpracovává MČ stanovisko k podnětu, kde k předávané dokumentaci mimo jiné jako hlavní důvod nesouhlasu s podnětem uvádí, že se nejedná o dokumentaci k veřejné zakázce, neboť MČ P7 žádnou veřejnou zakázku v předmětné záležitosti nezadala a ani aktuálně nezadává. Současně radnice opakovaně žádá ÚOHS o vyjádření ke svému dříve podanému dotazu.

Teprve nyní vydává ÚOHS obšírnější stanovisko, kde zahrnuje též odpovědi na dotazy radnice a kde se mimo jiné píše: „…Je zřejmé, že se zadavatel snaží tohoto hlavního účelu dosáhnout několika navazujícími úkony, které, přestože mohou být každý jednotlivě v souladu se zákonem, mohou společně rovněž směřovat k obcházení zákona, přičemž ze závěrečné zprávy k finální cenové nabídce a zadavatelem předloženého dokumentu … vyplývá, že zadavatel uvažoval o postupu, jehož realizace směřuje k porušení zákona, neboť z uvedených dokumentů lze dovodit, že zadavatel zvažoval možnost zadat veřejnou zakázku na plánované stavební práce a veřejnou zakázku na finanční služby mimo režim zákona.“ Ze stanoviska úřadu tak fakticky plyne, že v případě pořízení hotové nemovitosti, což je případ Merkurie, by zadavatel nebyl povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Na takový případ se vztahuje výjimka, jelikož předmětem je nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv. Výjimka se však nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou finanční služby související s takovým nabytím či nájmem, bez ohledu na to, zda tyto finanční služby mají být poskytnuty před, či po uzavření smlouvy na nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv. A tento druhý případ by se mohl týkat právě Argentinské hvězdy. Toto stanovisko poněkud vzalo vítr z plachet radnici, která zjevně směřovala právě k pořízení sídla v zatím ještě nestojící Argentinské hvězdě.

Tímto verdiktem ÚOHS starosti naší radnice nekončí. Objevila se možnost umístění radnice v prostoru Pražské tržnice. A i když se zdá, že je to spíše otázka vzdálenější budoucnosti (viz krátkou informaci např. na Klubpraha7.cz), mluví o této možnosti jak mluvčí radnice, tak vedoucí odboru rozvoje, tedy něco by na tom mohlo být. Tvrdším oříškem pro rozhodování radnice ovšem může být nabídka na odkoupení Mercury Business Park od společnosti BARAM INVEST a.s. za cenu 390 milionů Kč, která je časově omezena na dobu 60 dní od jejího doručení, tedy od 20. 4. 2012. Na této nabídce je pikantní, že je na stejnou nemovitost, která se dostala do finále hledání radnice spolu s Argentinskou hvězdou. Rozdíl je pouze v tom, že každá nabídka je od jiné společnosti, ale ani jedna není přímo od vlastníka, zapsaného v Katastru nemovitostí (Argentinská 38 s.r.o). A rozdíl v ceně je obrovský: Od BARAM INVEST za 390 milionů Kč, od REAL 8 za cca 850 milionů Kč. Asi nikdo nepochybuje, že tady také bude něco v nepořádku.

A do toho všeho ještě hrozba referenda, které se sice napoprvé podařilo odvrátit díky disciplině koaličních zastupitelů, ale kdoví, jak dopadne rozhodnutí správního soudu, ke kterému byla doručena žaloba Přípravného výboru referenda. A je také otázka, jestli radnice nakonec sama svůj dosavadní postup nepřehodnotí a požadavkům plynoucím z otázek k referendu nevyjde vstříc. Pak by samozřejmě referendum postrádalo smysl.

Za zatím neúspěšné hledání sídla radnice a všechny ty tanečky kolem by ale přece jenom měl být někdo potrestán. A obětní beránek se snadno najde u osob, kterým se tento způsob hledání příliš nelíbí, ale dopustí se nějakého pochybení při připojení podpisu pod petici k referendu. Hned je po ruce zákon (podrobnější komentář viz Klubpraha7.cz) a trest formou pokuty následuje neprodleně. Ale ani tady zřejmě nemá úřední moc jasno, koho vlastně potrestat. Po první kontrole podpisů úřad konstatoval, že podpisové archy obsahovaly 3 864 podpisů, z nich 3 159 platných podpisů oprávněných osob. Z toho by plynulo, že neplatných podpisů, tedy podpisů odpovídajících přestupku, by bylo přes 700. Ve zprávě ČTK z 3. 5. 2012 bylo uvedeno, že radnice udělí pokuty více než 300 občanům, kteří údajně neoprávněně podepsali petici se žádostí o místní referendum. Pokud by všech 700 chybných podpisů odpovídalo dvojitým, pak by přibližně odpovídal i počet pokut přes 300.

Jenomže ve sdělení Mediafaxu z 10. 5. 2012 se uvádí: „Pokuty řádově ve stokorunách dostalo podle mluvčího zatím 20 lidí. Jednalo se o ty, kteří se podepsali pod peticí dvakrát. „Je to nezpochybnitelné, když člověk ví, že podepisuje nějakou petici víckrát,“ řekl Vokuš.“ Jak ale úřad dospěl k závěru, že ten, kdo podepsal dvakrát, učinil tak úmyslně a s vědomím, že podepisuje tutéž petici? Ale bez ohledu na to, je tady každopádně otázka, jak vlastně s neplatnými podpisy úřad naložil, na základě čeho rozhodl, komu pokutu ano a komu pokutu ne, atd. Ty vypouštěné počty na veřejnost spolu moc nehrají. Bohužel ani u Přípravného výboru se nepodařilo zjistit tyto informace (ten by mělo zajímat minimálně to, jestli u více jak jednoho stejného podpisu oprávněné osoby byl aspoň jeden uznán za platný apod.). Dotaz do otázek a odpovědí na webu Prahy 7, položený 4. 5. 2012, kolik a jakých pochybení se na podpisových listinách vyskytlo, zůstal do dnešního dne bez odpovědi.

Tyto hrátky kolem nového sídla radnice tak připomínají manévry s občasným vypouštěním kouřové clony, která má tu dočasně zakrýt některé činnosti, tu aspoň oslepit příliš zvídavé. Co nás čeká v nejbližší budoucnosti?

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Majetek a finance MČ, Radnice a zastupitelstvo, Rozvoj a výstavba, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Bezradná radnice

  1. admin napsal:

    Praha žaluje nájemce Holešovické tržnice, dluží přes 200 milionů:
    ČTK

  2. Pingback: Tak trochu patová situace | Pro občany Prahy 7

  3. Pingback: Zastupitelstvo v akci | Pro občany Prahy 7

  4. Pingback: Nově k nové radnici | Pro občany Prahy 7

Napsat komentář