Je pro pokutu za chybný podpis zákon nezpochybnitelnou oporou ?

Podle informací z médií (viz též tvpraha7.cz ) rozhodl odbor správních agend Úřadu městské části Praha 7 o uložení pokut více než 300 občanům, kteří se úmyslně dopustili přestupku tím, že podepsali chybně (v rozporu se zákonem) petici pro konání místního referenda za nepředraženou radnici. Řešení přestupku, pokud k němu opravdu došlo, patří k povinnostem příslušného orgánu státní správy. Potud tedy vše v pořádku. Velké pochybnosti však vyvolává přiměřenost řešení a argumenty, o které se „důkaz“ o spáchání přestupku opírá. Přestupky je třeba samozřejmě řešit, o tom není pochyb. Jistě ale stojí někdy za zamyšlení přiměřenost uloženého trestu. Podívejme se na zdůvodnění očima a způsobem argumentace oponentů otázek k referendu, které si objednala radnice, a na základě jejichž argumentace zastupitelstvo vypsání referenda odmítlo (informovali jsme také na Klubpraha7.cz).

Zdůvodnění přestupku se opírá o skutečnost, že na každém podpisovém archu bylo uvedeno upozornění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč. (Oprávněnou osobou je volič do Zastupitelstva MČ Praha 7)“

Tento text, převzatý z § 11 zákona č. 22/2004 Sb. o místním referendu, který specifikuje náležitosti podpisové listiny, nelze považovat za jednoznačný. V běžné mluvě je slovo „vícekrát“ chápáno spíše ve smyslu opakování 3x, 4x atd.), nikoliv prostého zopakování (2x). Když někdo myslí více než jednou, použije spojení „dva a více“ nebo přímo „více než jednou“. Jako vhodný příklad lze uvést, když např. někomu půjčím dvakrát peníze, nebyl by mi asi moc vděčný, kdybych o něm šířil, že jsem mu půjčil peníze vícekrát. I když formálně to je výrok taktéž pravdivý.

Zřejmě si tuto nejednoznačnost uvědomoval i zákonodárce, protože v § 56 téhož zákona v odstavci (1) uvádí: „Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.“ Z uvedeného je zřejmé, že je evidentní nesoulad ve specifikaci přestupku v rámci § 11 a § 56 stejného zákona a není zjevný důvod, proč tento rozdíl existuje. Pro občana podepisujícího petici zpravidla ne zrovna v pohodlných podmínkách pro čtení a soustředění (na ulici, v prodejně apod.) je však informace, uvedená v upozornění podle § 11 zavádějící, tudíž nemůže sloužit jako kvalifikovaná opora pro udělení pokuty. Kromě toho pro neúmyslný druhý podpis nebo pro jeden neúmyslný podpis neoprávněný může existovat řada faktických důvodů. Naproti tomu je mnohem méně pravděpodobná zdůvodnitelnost neúmyslného podpisu v případě opravdu opakovaných podpisů 3x a vícekrát. V souladu s těmito skutečnostmi by tedy mohla být na místě úvaha o přestupku jako úmyslném jednání při zjištění 3 a více podpisů stejné osoby.

Dále je v citované formulaci uvedeno, že za uvedený přestupek může být občanu udělena pokuta do výše 3000 Kč. Slovo může souvisí zřejmě s předvídáním zákonodárce řešení přestupku odstupňovaně, což i plyne ze zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, který v § 11 uvádí:

(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci.

Pokud by zákonodárce měl na mysli, že chybný podpis se má vždy trestat pokutou, pak by jistě místo slova „může“ použil slovo „bude“. Je tedy otázka, jestli udělení pokuty, byť v dolní polovině sazby, jak argumentuje mluvčí radnice, je přiměřené „škodě“ způsobené pochybením občanů při podpisu petice. Tady to spíš působí dojmem jakéhosi „preventivního“ opatření, aby se občané raději moc do věcí veřejných nepletli.

Dalším důvodem spáchání přestupku je podle citované formulace podpis osoby, která není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu. V § 11 zákona o místním referendu je tímto citace vyčerpána, na podpisových listinách k místnímu referendu za nepředraženou radnici Přípravný výbor v závorce upřesnil, co se rozumí osobou oprávněnou. Ani v prvním případě (bez vysvětlení), ani ve druhém případě (s vysvětlením) není informace jednoznačná, aby nemohlo dojít k nedorozumění. Kdo je volič do Zastupitelstva MČ Praha 7? Jestliže jsem např. v roce 2010 volil do ZMČ P7, ale nyní bydlím v Praze 6, jsem, nebo nejsem volič do ZMČ P7? Má občan vůbec jednoduchou možnost zjistit, jestli je v seznamu voličů v MČ P7? Kdy se tyto seznamy sestavují? Obnovují se průběžně se změnou bydliště? Příliš nejasných otázek, na které jednoduché vysvětlení v závorce nedává jednoznačnou odpověď. Jako zákonná opora pro udělení pokuty poněkud slabé.

Analogickými argumenty, které používali také oponenti otázek k referendu (viz usnesení zastupitelstva), by se daly zdůvodnit další nejasnosti nebo nejednoznačnosti, z nichž vychází řešení přestupku. Už samotné dokonání a trvání činu vyvolává otázky, např. v případě podpisu a jeho zrušení samotnou podepsanou osobou nebo Přípravným výborem nebo pracovníky odboru správních agend (neuznání podpisu) apod.

Všichni, kdo mají co do činění s exaktními obory, vědí, jak důležité je vymezení pojmů právě proto, aby nemohlo docházet (pokud možno, protože absolutně vyloučit to nelze nikdy) ke zmatečným výkladům. Pravda, zde nejde o velké škody nebo dokonce o život. Ale opřeme-li se o výrok Radka Johna, pro kterého je pětistovka jako pro Bártu půl milionu, lze konstatovat, že 500korunová pokuta je pro obyčejného občana slušně vysoká a jako pokuta v daném případě spíše nesmyslná. Na jedné straně jsme krátcí na menší či větší zlodějiny, ničení veřejného majetku atd., na druhé straně pokutujeme vesměs řádně občany, kterým není lhostejno jejich okolí, za pochybení při podpisu nějaké petice. Ale ruku na srdce, kdo jiný než řádní občané – daňoví poplatníci – se v tomto státě dají tak snadno odírat?

Diskuse v tomto článku není rozhodně míněna jako návod pro obranu proti udělené pokutě. Jeho smyslem je ukázat, že stejným způsobem, jako byly zpochybněny otázky k referendu, a to pouze na základě nejednoznačnosti použitých pojmů, lze celkem úspěšně zpochybnit dokonce i zákonná ustanovení, nad kterými se jistě zamýšlely týmy expertů. Ustanovení, která slouží právě jako podpora i pro udělování trestů občanům.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem se jeví celkem jednoznačně, že Úřadem zvolený trest je neadekvátní. V krajním případě, při prokazatelně úmyslném chybném podpisu pod petici, by mohl být uplatněn trest ve formě napomenutí. Pokud by měl někdo o uvedené argumentaci pochybnosti, lze doporučit profesionální argumentaci oponentů otázek k referendu, jak je odkazováno výše.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdity, Co vy na to?, Radnice a zastupitelstvo, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Je pro pokutu za chybný podpis zákon nezpochybnitelnou oporou ?

  1. Pingback: Bezradná radnice | Pro občany Prahy 7

Napsat komentář