Dobře ukrytá investice v Galerii Stromovka

Existovala určitá nenulová pravděpodobnost, že během diskuse pořádané architektonickou iniciativou Letná sobě (27. 3. 2012) se více objasní i důvody, které vedly k opuštění lokality Holešovický trojúhelník jako potenciálního místa pro budoucí sídlo radnice. Bohužel toto přání se nesplnilo, ale přece jenom se objevily nějaké střípky, které poněkud zvláštní situaci kolem stavby polyfunkčního centra v Holešovickém trojúhelníku dokreslují. Zkusme si to v následujících řádcích trochu shrnout. Otázka k Holešovickému trojúhelníku padla v diskusi jako jedna z prvních: Proč se o Holešovickém trojúhelníku neuvažuje a proč se o tom vůbec nemluví. Na to starosta reaguje, že v době, kdy se stěhoval úřad z „Dřeváku“ do bývalého sídla Státní plánovací komise, on ještě nebyl ani v politice a neumí odpovědět, proč tenkrát zastupitelstva rozhodovala tak, jak rozhodovala. Taková odpověď od starosty je neakceptovatelná. Jestliže zde něco bylo původně pro radnici plánováno a z nějakého důvodu se od tohoto záměru odstoupilo, měl by si ty důvody zjistit. Nejsou-li zjistitelné, pak žádné důvody neexistují a záměr pro vybudování radnice v Holešovickém trojúhelníku je stále aktuální.

K možnosti výpovědi (ukončení) nájemní smlouvy pan starosta sdělil, že její ukončení možné je, ale že společnost Holešovický trojúhelník a.s. „prokazatelně“ proinvestovala 348 milionů Kč a činí si nároky na dalších více než 700 milionů Kč v závazcích, které má se svými smluvními partnery. Což by podle starosty nutně vedlo ke zdlouhavým soudním sporům s potenciální finanční zátěží pro městskou část někde mezi 300 až 700 miliony Kč. Na doplňující dotaz, v čem je těch 348 milionů Kč proinvestováno, když kromě odstranění původních dřevěných staveb tam nic vidět není (pravda, dnes už tam vyrostl velký kopec zeminy, možná pod ním je investice dobře ukrytá). Na to starosta sděluje, že oni ten projekt nakoupili jako druzí nebo třetí v řadě… Tak to už zní jako logické vysvětlení: První nájemce získá nájemní smlouvu (téměř na dobu neurčitou), aniž hne prstem „střelí“ ji dalšímu zájemci za X (desítek) milionů, ten zhotoví nějakou dokumentaci a „střelí“ to se ziskem Y %, ten třetí zbourá dřevěné baráky, přičte si Z % zisku a cena „projektu“ roste a roste. Nepřijde pak vůbec divné, když samotné garáže pro 500 aut vyjdou bratru na celou miliardu korun… Kam se hrabe tunel Blanka.

Pojďme ale dál. Padla otázka ohledně plnění termínových závazků pro dokončení stavby ze strany nájemce a z toho plynoucí možnost ukončení nájemní smlouvy. Na to pan starosta argumentuje soudními spory, které byly vyvolány řešením námitek účastníků územního (stavebního) řízení, které byly podle starosty ukončeny asi v roce 2009. Od té doby se prý dá zase počítat doba, za kterou má společnost objekt postavit. Když se ale podíváme do smluv, tak z nich plyne, že nájemce měl objekt vybudovat na vlastní náklady včetně kolaudace do 4 let od podpisu smlouvy, toto bylo dodatkem 1 změněno na konečný termín 31. 12. 2006 a dále upraveno dodatkem 2 ve znění, že lhůty podle těchto podmínek se prodlužují o dobu, po kterou bude trvat řízení potřebné k vydání kladného stanoviska podle § 10 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Kladné stanovisko má datum 4. 8. 2005. Tudíž toto důvodem pro prodloužení doby výstavby být nemůže.

Stavební povolení na dolní část stavby bylo vydáno 27. 10. 2008, platnost je prodloužena do 21. 11. 2012. Jaký vztah má tento termín k podmínkám smlouvy na vybudování objektu za 4 roky? Ve smlouvě není nikde uvedeno, že se stavba rozdělí na dvě části, jedna se třeba již vybuduje a pro druhou část nebude podána ani žádost o stavební povolení? Je vůbec ještě taková smlouva platná, byť má tři další dodatky?

Byla položena také otázka, jak je v nájemní smlouvě ošetřena možnost umístění radnice v rámci tohoto multifunkčního objektu. K tomu pan starosta uvedl, že ve smlouvě je jediná zmínka o radnici na pozemcích Holešovického trojúhelníku a ta se týká možnosti získat předplatné nájemného do výše 50 milionů Kč, pokud se pronajímatel rozhodne postavit radnici na jiných pozemcích. Z toho ale logicky plyne, že smlouva s umístěním radnice na pozemcích Holešovického trojúhelníku počítá!

V tomto bodě však je ještě jeden háček. Ten bod zní, že pronajímatel, rozhodne-li se pro jiné pozemky, je oprávněn požádat o toto předplacení po dobu 5 let ode dne, kdy nájemce získal pravomocné stavební povolení. Ale které stavební povolení? To, co už má od roku 2008, nebo to, o které ještě nepožádal? Prostě aplikovatelnost této smlouvy je za současného stavu velmi problematická. A radnice by měla sama mít zájem, aby smlouva byla korektní a nebyla pak nepříjemně překvapena její nepoužitelností, resp. zneužitelností proti zájmům radnice.

Logicky musela přijít i otázka k prodeji pozemků Holešovického trojúhelníku. K tomu pan starosta tvrdil, že tyto pozemky nechtěli prodat, že to byl pouze záměr, aby zjistili, za jakou cenu se prodat dají. Tak tady přestávám „svému” starostovi rozumět. Už při prvním pokusu byl v usnesení rady č. 0826/11 tento „záměr” formulován pro schválení zastupitelstvem na prosincovém zasedání tak, že zveřejnění záměru bude po dobu 15 dnů na úřední desce (termín 16. 12. 2012) a vlastní prodej pozemků bude realizován k termínu 31. 3. 2011 (mimochodem, v příloze tohoto usnesení má být také žádost společnosti Holešovický Trojúhelník a.s. o odkup pozemků, místo toho je tam žádost jakéhosi společenství vlastníků o prodloužení termínu vyúčtování…). Je sice pravda, že teoreticky k prodeji ještě ani po tomto vyvěšení na úřední desce dojít nemusí (třeba se přihlásí někdo s vyšší nabídkou), ale copak takto se zjišťuje, za kolik se pozemek dá prodat?

Zajímavé je ovšem načasování. Do 15. 12. to mělo být na úřední desce po dobu 15 dní, tj. do konce roku, v tom jsou svátky… To mi připomnělo jinou akci, kdy koncem roku 2009 v analogických termínech vyhlásila radnice soutěž o volné byty za nejvyšší nabídku. V tom svátečním období bylo potřebné obstarat si několik potvrzení, složit zálohu a podat přihlášku hned první pracovní den nového roku. A když jsem pak viděl výsledek, že první místo získal zájemce za 915 000 Kč, druhý zaostal s nabídkou za 900 000 Kč, tak mě to přesvědčilo, jak křišťálově čistě radnice postupuje. A první pokus o prodej Holešovického trojúhelníku mi přišel podobně účelově načasovaný. K němu ale (zatím) naštěstí nedošlo, a to ani při druhém pokusu. I když, jak se pan starosta pokoušel přesvědčit, nešlo o prodej, ale jenom o zjištění ceny…

Takže pro mne výsledek místo vyjasnění, proč radnice v Holešovickém trojúhelníku ne, spíše další znejistění , že tady není něco opravdu, ale opravdu v pořádku…

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Radnice a zastupitelstvo, Rozvoj a výstavba, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Dobře ukrytá investice v Galerii Stromovka

  1. Bod napsal:

    Skutečně je projekt Galerie Stromovka takovým zlem, jak to prezentují některí odpůrci? Odhlédneme li od pravděpodobné korupce, podivných smluv a aktivit radnice, tak podobný projekt potřebuje horní polovina Holešovic jako sůl. Každý den sleduji postupný úpadek této části města. Stačí se projít po okolí a srovnat to například s Prahou 6. Prázdné prodejny, špína, rozšklebené přeplněné kontejnery, klesající počet lokálních řemeslníků. Za část stavu vědčíme modrým zónám potírajícím podnikání, znemožícím parkování zákazníků a návštěv. Za část politice radnice a prioritám vynakládání veřejných pěněz a za část právě absenci rozvojových projektů, které by přitáhly mladší a produktivní obyvatele a zákazníky s větší nákupní silou. Nemluvě o tom, že místní Billa a Albert doplněné vietnamskými večerkami jsou ve srovnání s vybaveností jiných částí prahy opravdu bída. Z jiných rozvojových oblastí máme golfová odpaliště, tam se taky ničeho nedočkáme. A pomník holokaustu? Jistě záslužné, ale mluvíme tu o značné ploše, takže na „seřadiště“ by snad mohla upomínat nějaká jeho menší část.
    Podivně se také mísí téma radnice a trigonu. Opravdu někdo věří, že tím nejlepším na co lze prostor využít je další napůl zbytečná úřednická budova radnice? Rozhodně se tu nabízejí levnější a užitečnější varianty, jako oprava budovy na Vltavské a podobně. Cílem by měla být redukce úřadu a né jeho bobtnání. Zatrhnout utracení peněz za novou radnici by ěl být cíl, ne jejich přesměrování od jednoho developera k jinému, který by postavil něco na místě dřeváku.
    Parčík a zeleň na místě tak jako tak nebude, takže by bylo lepší se zamyslet, jaký projekt by v daném míste byl pro obyvatele přínosem. Repre radnice pro místní papaláše jistě ne. Chce to hlavně parkovací místa pro návštěvníky, případně část rezidentů, a nějaké obchodní či zábavní plochy.

    • Petr napsal:

      Opravdu si myslite, ze predrazene obchody ve kterych se budou prodavat odpadky misto potravin za nekolikanasobek ceny v zahranici jsou onou spasou ? Nablyskana bida uprostred te spiny kterou popisujete urcite tento problem nevyresi. Pamatuji si jeste, kdy tady na Letne bylo par obchodu s potravinami (nemyslim tim vecerky). Vse postupne zmizelo s prichodem Delvity na Letenske namesti, ktera samozrejme nasadila nizke ceny. Kdyz se ji povedlo zlikvidovat male obchodniky, slo to podle zavedeneho scenare. Ceny nahoru, nabidka dolu. Tohle se opet jeste zhorsi. Podivejte se jak dlouho je prazdny napriklad prostor po prodejne Bata. Stejne tak jsou tu na Letne uz leta prazdne i cele domy. Samozrejme za to mohou i problemy s parkovacimi zonami, ktere nic neresi a jen zhorsuji podminky k podnikani. Ovsem postupna likvidace drobneho podnikani je dlouhodoby zamer vlady, to se netyka jen Prahy 7.

      Ten pozemek by mel zustat nezastaveny dalsich cca dvacet let, dokud se CR neposune v zebricku korupce mezi alespon trochu civilizovane zeme. Protoze ted tam bude vzdy postavena nejaka zoufala zbytecnost. Zbourat to da potom taky dost prace a bude to stat dost penez.

      Jinak priliv mladsich obyvatel pozoruji. Stare velke byty jsou ted pronajimany vicemene jen skupinkam studentu. Nikomu jinemu to v tom stavu za ty penize asi ani nabizet nelze.

      • admin napsal:

        Díky Petře za přispění, měl jsem původně v úmyslu reagovat také, ale pouze stručnou otázkou na přispěvetele Bod otázkou, jestli si opravdu myslí, že problém zanedbaných částí Prahy 7 vyřeší právě Galerie Stromovka. Ale nakonec jsem to vzdal, protože to je spíš na jinou diskusi, která s Holešovickým trojúhelníkem souvisí jenom okrajově. Mimochodem, dnes (11.5.) jsem se byl podívat na stavební aktivitu na pozemku, nic. Zřejmě investor splnil povinnost zahájit stavbu, aby mu nepropadlo stavební povolení a teď bude hrát hlavně o to, aby mu byl pozemek prodán. Jinak když jsem si při cestě od křižovatky k Parkhotelu představil, co tam má vyrůst, tak mě dost zamrazilo…Kdybych tady nebydlel, neznal to, přišel třeba 10 let poté, tak mě to možná tak netrefí, ale takhle?
        I.Tinka

  2. Petr napsal:

    Ono je vubec zvlastni za jakych okolnosti ten navrh stavby vznikl. Napriklad zde http://www.stavbaweb.cz/Multiplexy/Palac-Stromovka-Praha-7.html se pise „Autory architektonického řešení se stavbawebu nepodařilo vypátrat.“ Trochu divne, ne ? Vzdyt dnes se naopak kazdy snazi zviditelnit. Ze by se za tu vec stydel ? Bylo by zajimave znat nazor na tuto stavbu od nejakeho odbornika, napada me napriklad pan Zdenek Lukes.

    Mozna to bylo jinak, ale pokud si vzpominam, tak po zbourani „drevaku“ se na oficialnim foru P7 na dotazy ohledne toho co tam bude stale odpovidalo, ze je to tajne. Kdyz to pak vyslo najevo, tak zase ze uz s tim nelze nic delat, protoze si na to nikdo nestezoval. Podobny postup se pouziva i v jinych mestech. Ta zrudnost se zrejme asi postavi, „luxusni“ obchody budou vetsinou prazdne (jako v pripade podobnych zbytecnych staveb v Praze) a po letech se to nakonec snad zboura.

    Problem zanedbanych casti P7 by vyresil asi jen pristup znamy z civilizovanych zemi. Napriklad ze za dlouhodobe prazdny byt/dum se plati vyssi dane. Tech prazdnych domu tu neni malo, pripadne se nektere domy meni na kancelare ci ruzne prapodivne ubytovny, cimz dochazi k tomu ze zde trvale zije cim dal tim mene lidi a vznika typicka mrtva zona. Mestske casti je to samozrejme jedno, ta s tim „nemuze“ nic delat. Priklad za vsechny, materska skolka v ulici Cechova, ktera byla s velkou slavou zrusena nekdy v roce 2001. Pak byl ten dum celych deset let prazdny a postupne chatral. Teprve ted se tam zaclo neco dit a v prizemi je opet … materska skolka. Dokazete si neco podobneho predstavit treba ve Svycarsku ?

    Bohuzel tahle zeme uz nema naprosto zadnou nadeji na zmenu k lepsimu. Prilezitost v roce 1989 zustala nevyuzita a ceka se uz jen na dalsi podobny Listopad. Ten prijde ocekavam nekdy kolem roku 2020 s rozkladem EU. Do te doby muzeme premyslet akorat o tom, do ktere zeme emigrovat.

Napsat komentář