Výstaviště – další never-ending story?

Krátce poté, co v říjnu 2008 zlikvidoval zničující požár levé křídlo Průmyslového paláce, prohlašovali představitelé Magistrátu hl. m. Prahy, že Průmyslový palác bude obnoven do konce září roku 2010. Nejen že se na obnově paláce nezačalo, ale dosud neskončily ani spory kolem pojistného za zničenou budovu. Jediné, co je pro každého návštěvníka pozorovatelné, je postupná devastace tohoto kdysi hodně navštěvovaného a řadu kulturních akcí nabízejícího prostoru v těsné blízkosti centra hlavního města. Stávající stav podrobně rozebírá J. Šídlo v HN. Některými otázkami souvisejícími s požárem i využíváním Výstaviště jsme se zabývali také na webu Klubpraha7.cz (zde nebo zde).  Průmyslový palác je zapsán na seznamu kulturních památek jako součást Výstaviště, které je celé již od 50. let památkově chráněno. Na samotné stavbě paláce byla ceněna především autentická ocelová konstrukce, patrná především na věži. Průmyslový palác byl vybudován pro Jubilejní zemskou výstavu, která se konala od května do října roku 1891. Po požáru levého křídla se vyskytly i spekulace, jestli neměl shořet celý palác, aby se tak vytvořilo budoucí lukrativní staveniště. To v případě, kdyby byla vážně poškozena i zbývající část Průmyslového paláce a byly tak vytvořeny podmínky pro tlak na jeho zbourání. Městský statik však už po prvních zjištěních konstatoval, že střední a východní část paláce nebyla požárem poškozena a obnově nebude z tohoto důvodu nic bránit.

Podobné pohromy postihly Výstaviště několikrát, alespoň povodně roku 2002 se mu vyhnuly. V říjnu v roce 1991 zničil požár Bruselský pavilon, který patřil po celých třicet let k dominantám Výstaviště. Příčinou byla nedbalost při používání elektrického spotřebiče, škoda dosáhla 84 milionů korun. O tom, že pavilon spolu s restaurací bude přenesen do Prahy hned po skončení výstavy EXPO 58 v Bruselu, rozhodla vláda v roce 1959 na základě velkého úspěchu československé expozice, kdy se československý pavilon stal nejoblíbenější expozicí návštěvníků a získal hlavní cenu – Zlatou hvězdu. Ještě během Všeobecné československé výstavy v roce 1991 byl v jeho prostorách vystaven například měsíční kámen. Restaurace EXPO 58, umístěná v Letenských sadech, sice nevyhořela, ale z pohledu potenciálních návštěvníků nedopadla o moc lépe.

Další obětí zničujícího požáru bylo dřevěné divadlo Globe, postavené v roce 1999 jako replika alžbětinského divadla. Divadlo Globe shořelo v listopadu v roce 2005, škoda byla odhadnuta na 15 milionů korun, informace o příčině požáru se dohledat nepodařilo. Z menších staveb to ještě byl dřevěný pavilon Dětský svět, který vyhořel v roce 2002. Na jednu lokalitu trochu moc požárů, komu to ale vadí?

U požáru levého křídla Průmyslového paláce vedlo vyšetřování k závěru, že příčinou byl zapnutý elektrický vařič, který byl instalován v kuchyňce stánku jedné ze společností, která v levém křídle vystavovala. Na plotýnce vařiče došlo ke vznícení přítomných hořlavých předmětů, odkud se oheň v důsledku hořlavosti stánku rozšířil do dřevěné konstrukce stropu levého křídla a na stánky dalších vystavovatelů. Následovaly pak ještě výbuchy tlakových nádobek, které se v prostorech nacházely. I když se jedná o evidentní porušení elementárních protipožárních zásad, zřetelně označeného viníka tato událost nemá. Komu to ale vadí?

Vlastní obnova levého křídla Průmyslového paláce je zatím provázena pouze soudními spory o výši pojistného, případně o to, komu toto pojistné náleží. Podle původních informací z roku 2008 chtělo město obnovu paláce platit z pojistky, kterou uzavřela Incheba jako nájemce celého Výstaviště. Uzavření pojistky bylo údajně podmínkou nájemní smlouvy s městem. Incheba však tvrdí, že od poloviny roku 2003 neměla povinnost areál pojistit. Přesto tak prý činila a nemovitosti v celém areálu byly pojištěny na částku 2,5 miliardy korun. Uvedla to v prohlášení v reakci na vyjádření některých městských zastupitelů, podle kterých Incheba měla mít areál řádně pojištěný. Tedy jestli měla mít, nebo neměla mít, je otázkou příslušné nájemní smlouvy – i zde by měl být viník jednoznačně identifikovatelný a za nedostatečnou nebo téměř žádnou ochranu městského majetku by měl nést plnou odpovědnost. Komu to ale vadí?

Pojišťovny vyčíslily škodu na památce na 181 milionů korun a tuto částku už také vyplatily. Praha se s ní ale nespokojila a od roku 2009 se kvůli tomu soudí s Českou podnikatelskou pojišťovnou a pojišťovnou Uniqa, od kterých žádá částku 1,2 miliardy. Zatím neúspěšně s odůvodněním, že smlouvu s pojišťovnami uzavřela Incheba, a Praha tedy není tím, kdo by se měl pojistky domáhat. Nejnovější odvolání v tomto sporu o výši pojistky je z letošního března. Jistě není možné očekávat, že plnění pojistky bude stačit na krytí nákladů s obnovou vyhořelého křídla, avšak odhadovaná částka na tuto obnovu ve výši kolem 1,5 miliardy korun je přece jenom do očí bijící disproporce oproti částce vyplacené. Komu to ale vadí?

Magistrátní zastupitelé jdou ve svých odhadech ještě výš – a to až na částku kolem 3 miliard korun, která jim prý vyplynula z plánu obnovy památky, který si nechali zastupitelé zpracovat. Tato částka by měla zahrnovat výstavbu garáží i podchod ke Křižíkově fontáně. Inu, čím vyšší částka, tím menší pravděpodobnost, že se peníze na obnovu najdou a že někdo tuto obnovu bude muset zrealizovat. Ten nápad na tunel, který částku jistě navýší významně, ocení zejména bezdomovci. Možná by ale stačilo přestěhovat podchody z prostoru v okolí stanice metra Vltavská. Komu to ale vadí?

Podle informací z Magistrátu by se s obnovou mělo začít na začátku roku 2014 s odhadovanými náklady asi 1,6 miliardy korun, přitom ale ještě v květnu minulého roku prošla médii zpráva, že Magistrát chce začít obnovu do konce roku 2011.

Praha má v současnosti s Inchebou nájemní smlouvu do konce roku 2016, ze které prý vyplývá povinnost nájemce areál Výstaviště řádně pojistit. S křížkem po funuse, chtělo by se říci, ale kdoví, během 4 let se může ještě leccos přihodit. Pro areál však z toho momentálně neplynou žádné výhody a vypadá to, že po celý zbytek nájemní smlouvy budou moci občané jenom trpně přihlížet pokračujícímu chátrání areálu. Ke Šlechtově restauraci se nám tak Výstaviště připojuje jako další nekonečná hra (s nejasným koncem) na záchranu kulturních památek.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Radnice a zastupitelstvo, Rozvoj a výstavba, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 komentářů u Výstaviště – další never-ending story?

  1. admin napsal:

    Zdá se, že i rozhodnutí soudu může být někdy v souladu s obyčejnou představou o spravedlnosti: http://prazsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/soud-incheba-musi-zaplatit-praze-za-vyhorely-prumyslovy-palac-20120523.html
    I.Tinka

  2. admin napsal:

    Kdo ví, možnám kdyby se k tomuto kroku odhodlal Magistrát dříve, mohl mít Průmyslový palác dosud obě křídla.
    http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/praha-chce-predcasne-ukoncit-smlouvu-s-inchebou-20121016.html

  3. Pingback: Zprávy, které nepotěší | Pro občany Prahy 7

Napsat komentář