Referendum, nebo Argentinská hvězda?

Tak nám v Praze 7 vznikla taková zvláštní situace: Současné vedení radnice jde cílevědomě za svojí vysněnou Argentinskou hvězdou, opozice s podporou nemalého počtu občanů s tím nesouhlasí. Zvláštností je to, že o Argentinskou hvězdu (případně o Merkurii) usilují zastupitelé, kteří tam možná už v budoucnu nezasednou vůbec, maximálně jenom menšinově. Proti jsou zastupitelé, u kterých lze v době pořízení radnice jejich silné zastoupení na radnici předpokládat. Bylo by tedy přirozené, kdyby výběr nové radnice byl společným dílem současných i budoucích zastupitelů. A s odpovídající informovaností a podporou občanů. Tomu tak ovšem nebylo a není, což nakonec vyvolalo aktivity, jejichž cílem je vyhlášení referenda k novému sídlu radnice. Vedení radnice reagovalo v tomto případě velmi svižně a již k zasedání zastupitelstva dne 27. 2., kdy byla petice požadující vypsání referenda na úřadě předávána, mělo dva posudky k zákonnosti konání takového referenda (viz usnesení rady č. 140/12):

- posudek vysokoškolského učitele na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a advokáta doc. JUDr. M. Kopeckého, CSc.

- posudek podepsaný PhDr. Robertem Ledvinkou, ředitelem odboru Ministerstva vnitra (vyřizuje Mgr. Rudolf Rys).

Níže jsou z posudků vybrány heslovitě námitky k jednotlivým otázkám a z nich plynoucí závěry z hlediska souladu otázek se zákonem.

1) Souhlasíte s tím, aby celkové náklady na pořízení sídla Úřadu Městské části Praha 7 (včetně případných přidružených organizací nesouvisejících přímo s provozem Úřadu Městské části Praha 7) byly omezeny částkou 500 milionů korun včetně DPH a případných úroků?

M. Kopecký: Otázku považuje za nejasnou a nesrozumitelnou, námitka se týká části „celkových nákladů„, části „včetně případných přidružených organizací nesouvisejících přímo s provozem Úřadu Městské části Praha 7“ a části „případných úroků„.

R. Ledvinka: Za neurčité nebo nejednoznačné považuje pojmy: „na pořízení sídla“, dále „přidružené organizace nesouvisející přímo s provozem Úřadu městské části Praha 7“, dále „případné úroky“ a také částku „500 miliónů korun včetně DPH“.

Závěr/doporučení: Podle obou stanovisek nesplňuje otázka požadavek na jednoznačnost, což může být pro zastupitelstvo důvodem pro odmítnutí vyhlášení místního referenda k této otázce.

2) Jste pro zrušení dosavadního procesu výběru sídla Úřadu Městské části Praha 7 a pro vyhlášení nového výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách nebo koncesního zákona s preferencí výstavby na vlastním pozemku Městské části Praha 7?

M. Kopecký: Otázku považuje za neurčitou, námitka se týká části „preference výstavby na vlastním pozemku Městské části Praha 7„, především pak spojení „na vlastním pozemku Městské části Praha 7“ a slova „ preference “ a dále rozsahu preferencí „výstavby na vlastním pozemku „.

R. Ledvinka: považuje za neurčitý neprávní pojem „dosavadní proces výběru sídla“ a za závažný problém pojem „na vlastním pozemku Městské části Praha 7“. Otázku s tímto druhým pojmem považuje dokonce za nepřípustnou (Praha 7 není vlastníkem pozemků).

Závěr/doporučení: Podle obou stanovisek je otázka neurčitá nebo dokonce nepřípustná, což může být pro zastupitelstvo důvodem pro odmítnutí vyhlášení místního referenda k této otázce.

3) Jste pro to, aby byl výběr řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 proveden tak, že hodnotícími kritérii bude zejména ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 7?

M. Kopecký: Otázku považuje za neurčitou, námitka se týká části „ hodnotících kritérií “ („zejména„) a spojení „ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 7„.

R. Ledvinka: Za neurčité pojmy považuje „ekonomickou výhodnost“ a „dopravní dostupnost“, za naprosto nevhodné považuje slovo „zejména“.

Závěr/doporučení: Podle obou stanovisek je otázka nejednoznačná, což může být pro zastupitelstvo důvodem pro odmítnutí vyhlášení místního referenda k této otázce.

4) Jste pro to, aby byla na architektonické řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?

M. Kopecký: Otázku považuje za bezúčelnou a neurčitou, není-li rozhodnuto o nové stavbě radnice.

R. Ledvinka: Tuto otázka považuje za zjevně zavádějící a směřující k cílenému dezinformování osob hlasujících v referendu.

Závěr/doporučení: Podle stanovisek je otázka buď zbytečná, nebo zavádějící, což může být pro zastupitelstvo důvodem pro odmítnutí vyhlášení místního referenda k této otázce.

V stanovisku Ministerstva vnitra se kromě jiného také píše, že dospělo k jednoznačnému závěru, že předmětné otázky jsou nejasné, vnitřně rozporné a ve svých důsledcích by hlasování o předložených otázkách mohlo znamenat (zejména v případě otázky druhé) velmi pravděpodobnou možnost, že by výsledné rozhodnutí v místním referendu (respektive především samotné provedení předmětného rozhodnutí přijatého v místním referendu) bylo dozajista v rozporu s právními předpisy.

Nyní bude na zastupitelstvu, aby prozkoumalo, zda otázka navržená přípravným výborem a referendum jako takové je, či není v souladu se zákonem. K tomu může vycházet z doporučení dvou posudků, jak je uvedeno výše. Všechny výše shrnuté námitky ke všem otázkám se týkají pouze §8 odst. (3) zákona, kde je požadováno: Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možné odpovědět slovem ano“ nebo slovem ne“.

Oprávněnost námitek (a tím i důvodů pro nevyhlášení otázek referenda) je diskutabilní. Každému, kdo se zabývá přesností vyjadřování a chápání použitých pojmů, je jasné, že téměř každý výrok lze zpochybnit a najít v něm nejednoznačnosti nebo nejasnosti. A to i v případě, kdy jsou základní použité pojmy co nejpřesněji definovány předem. U otázek k referendu se ovšem výklad pojmů nepředpokládá, přičemž právě snaha o „vysvětlení“ je u posuzovaných otázek zdrojem námitek posuzovatelů. Vynecháním zpochybňovaných pasáží by byly příčiny námitek odstraněny.

Ze strany Ministerstva vnitra byla vznesena zásadní námitka ohledně „vlastního pozemku Městské části Praha 7“. V tomto případě by náprava byla celkem jednoduchá, třeba „pozemku ve správě…“ Rozhodnutí a případně další pokračování bude záležitostí zastupitelstva nebo soudního rozhodnutí v případě odvolání.

V současné době je známý výsledek přezkoumání úřadem náležitosti návrhu na konání místního referenda z formálních hledisek. Stanovisko úřadu je, že podpisové archy obsahují celkem 3864 podpisů, z nichž tvoří 3159 platných podpisů oprávněných osob. Potřebný počet je 3269 platných podpisů, proto úřad vyzval zmocněnce k odstranění tohoto nedostatku do 10 kalendářních dní. V této souvislosti je zajímavý § 56 zákona:

(1) Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.

(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou.

(3) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

Ve vztahu k neplatným hlasům pak podle odstavců (2) a (3) je tady 705 potenciálních přestupků, každý za 3000 Kč – to by zaplatilo předpokládané náklady referenda…

Ke zpracovaným posudkům by možná bylo zajímavé přečíst si zadání pro oba posuzovatele – lze se domnívat, že posudek může být zpracován (mírně) rozdílně podle toho, jestli bylo zadání, jak referendum uskutečnit nebo jak referendum neuskutečnit. Bez předsudků se však třeba na zadání posudků dívat jako na snahu vyhnout se případných problémům s vypsáním referenda, které by nebylo v souladu se zákonem. Ovšem jiné kroky, jako je např. v tvpraha7 popisovaný bleskový průzkum mezi obyvateli Prahy 7, jestli chtějí referendum, nebo ne, však už svědčí spíše o soustřeďování úsilí na zmaření referenda.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Referendum, nebo Argentinská hvězda?

  1. slavkras napsal:

    Námitky pánů Kopeckého a Ledvinky jsou podle mně nesmyslné.
    Tímto způsobem lze totiž zpochybnit každou otázku položenou v běžném jazyce, kde význam slov není přesně definován, ale vyplývá z kontextu. Otázka zkrátka není (a ani nemůže být) vědecká, u níž by samozřejmě námitky proti nejednoznačnosti a nejasnosti byly namístě. Ovšem o vědeckých otázkách zase nemá smysl hlasovat v referendu.
    Jinými slovy:
    Pánové Kopecký a Ledvinka požadují vědeckou přesnost u otázky týkající se komunální politiky. Tomuto požadavku nelze už z principu vyhovět a každou takovou otázku lze zpochybnit jako nejasnou.

    Otázky pro toto referendum jsou naprosto srozumitelné a normálnímu – pozitivně uvažujícímu – člověku je z nich jasné, o co jde.

    Jsou-li pánové Kopecký a Ledvinka tak vynikajícími logiky, je škoda, že se nevěnují matematice (formální logice) a plýtvají svým talentem v oboru práva. Příkladem jim může být jejich starší kolega Pierre de Fermat, povoláním právník (soudce), známý ovšem (po 300 letech) jen jako matematik.

    Slavomír Krasnický

  2. Stejskal napsal:

    Myslím, že posudky obou pánů je zbytečné zabývat a předhánět se s nimi v učených disputacích. Zadání znělo jak zpochybnit legitimitu referenda. Kdyby znělo opačně dotyční pánové by snesli argumenty v opačném gardu. Nicméně doba se dramaticky mění. Dva pitomci, kteří si mysleli že jsou nesestřelitelní se bavili v telefonu a nyní se baví celý národ. Jeden z nich, bývalý pingl, navíc neumí opilý řídit. A dneska by se s nimi kvůli kšeftu už sešel pouze sebevrah v masce Mikuláše a to pouze v kolektoru metra. Možná, že takový příklad zapůsobí sebezáchovně na pány při dnešní schůzce, na kterou si jistě připravili ošatku plytkých řečí o tom, jak by pro Prahu 7 dýchali. A pokud ne, tak už jsou uvázaní. Ale dobře jim stejně nebude.
    Bohužel se nezúčastním, musím za holkama.

Napsat komentář