Každý občan svého úředníka

Aby nedošlo k nějakému hlubokému nedorozumění – ten obrázek a název článku spolu vůbec, ale vůbec nesouvisí. Obrázek je sestaven z upoutávek z webových stránek Prahy 6, když zde zaváděli novou službu pro své občany – časově plánované kontakty se svými úředníky. Dnes již web Prahy 6 tuto službu, spočívající v konkrétním plánování jednání s konkrétním úředníkem, nabízí. V záložce „Potřebuji vyřídit“ se otevře seznam návodů, příslušnost k odboru a jména příslušných pracovníků, se kterými lze kontakt sjednat. Takové zdánlivé detaily odlišují kvalitu služeb poskytovaných jednotlivými úřady MČ. Název článku je naproti tomu slogan, který se snažila před volbami v roce 2006 vsoukat do hlav občanů Prahy 7 ODS. Podívejme se trochu na tento konkrétní závazek a jeho současný stav. Do programového prohlášení rady na období 2006-2010 v oblasti „Otevřená radnice“ byl zařazen následující bod:
„Zaměříme se na projekty s cílem přiblížit Úřad MČ Praha 7 směrem k veřejnosti a pokusíme se odstranit zažité bariéry mezi úředníkem a občanem.“

V listopadu 2007 vyjádřila rada MČ souhlas s podpisem Smlouvy o dílo pro realizaci projektu „Každý občan svého úředníka“ s VŠE – Fakultou podnikohospodářskou, a to v celkové ceně 270 000,- Kč vč. DPH. Na dotaz k osudu tohoto projektu a znalostního auditu za 62 000 Kč včetně DPH odpověděl v srpnu 2008 tiskový mluvčí MČ P7: “Oba tyto projekty, jak „Přátelský a profesionální úřad“, v rámci nějž proběhl uvedený znalostní audit, tak „Každý občan svého úředníka“ doposud nejsou uzavřeny a vyhodnoceny. Až se tak stane, budeme jejich výstupy prezentovat.“

Až do roku 2010 se žádná „prezentace“ nekonala, a tak následoval dotaz přímo na starostu Ječménka, který v rámci předvolební kampaně v roce 2010 odpovídal na dotazy občanů. Na otázku k projektu v říjnu 2010 odpověděl: „Projekt Každý občan má svého úředníka je v současnosti v 80% fázi, nyní na něm velmi intenzivně pracuje VŠE, Fakulta podnikohospodářská pod vedením docenta Webera. Řešená problematika je velice komplikovaná a bohužel tento projekt ještě nebylo možno dovést do finální fáze tak, abychom jej mohli představit a uvést do praxe. Pevně však věřím, že se jeho uplatnění v budoucnu dočkáme.“

Vzato čistě přímou úměrou, jestliže 80 % projektu bylo splněno v letech 2008 až 2010, mohlo by těch zbylých 20 % být již hotovo. Mimo jiné i proto, že v programovém prohlášení rady MČ pro období 2010 až 2011 je toto explicitně vyjádřeno jako bod: „Ve spolupráci s VŠE dokončíme a uvedeme do praxe projekt „Každý občan má svého úředníka“. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že bychom ty své úředníky dostali přidělené, a tak se vnucuje otázka, jestli tento projekt nebude nakonec pouze náplní diplomové práce některého z našich volených zástupců nebo spřízněných úředníků. Teprve s odstupem času se třeba dozvíme ze šťouravých médií podobnou zprávu jako nedávno o starostovi Jižního Města Mlejnském, který velké části své diplomové práce na věhlasné Univerzitě Jana Amose Komenského opsal. Se zdůvodněním, že podle něj je logické, že vycházel z už napsaných věcí. K tomuto tématu totiž prý není možné napsat něco nového. To zdůvodnění, že k tématu nějaké diplomové práce není možné napsat něco nového, by se jistě dalo uplatnit i na téma „Každý občan svého úředníka“. Snad se ale mýlím a nepůjde o diplomku, natož takovou, která by zaváněla plagiátorstvím…

V onom roce 2006 se do programového prohlášení rady dostaly i jiné zajímavé sliby kromě výše zmíněného „odstranění zažité bariéry mezi úředníkem a občanem“, např.:

- Zlepšíme informovanost občanů o veškerém podstatném dění v Praze 7.
- Výrazné změny v Praze 7 budeme diskutovat s občany v rámci veřejných debat.
- Zapojíme širokou veřejnost do procesu rozhodování o rozvoji Prahy 7.

A co se stalo ve skutečnosti? Byla zavedena cenzura na webu Prahy 7, o dialogu s občany se dá těžko mluvit, v lepším případě jde o monolog ze strany vedení radnice. Webové stránky MČ se výrazně zhoršily, struktura v porovnání s jinými MČ je značně nepřehledná, v řadě oblastí věcně prázdná (typická je oblast Rozvoj a výstavba, kde se o aktuálnosti může přesvědčit každý návštěvník stránek). Tento stav přetrvává i po komunálních volbách v toce 2010. V programovém prohlášení rady pro období 2010-2011 máme opět hesla jako:

- Budeme nadále usilovat o přátelskou a otevřenou radnici a rozvíjet projekty s cílem přiblížit Úřad MČ Praha 7 směrem k veřejnosti.
- Zlepšíme informovanost občanů o veškerém podstatném dění v Praze 7.
- Podstatná témata budeme diskutovat v rámci setkání s občany, veřejných projednání či průzkumů veřejného mínění.
- Budeme pokračovat v činnosti pracovních skupin občanů s cílem vytipovat aktuální problémy a nedostatky v Praze 7.

Každý občan P7 si může sám zodpovědět na otázku, jak radnice tyto svoje sliby plní. Zářným příkladem nechť je například komunikace s občany na téma nové radnice. Tady si dokonce radnice nechala jakýsi sociologický průzkum zpracovat – kde jsou ale výsledky? Stydí se snad za ně nebo za své občany, že je nezveřejní? O úsilí informovat občany svědčí i množství příloh u usnesení rady nebo zastupitelstva, které jsou opatřeny zaklínadlem „neveřejné“. Osobně jsem se snažil formou podnětu v souladu se zákonem o hlavním městě dosáhnout například zveřejňování zápisů z jednání zastupitelstva, jak je to běžné u jiných městských částí. Podnět byl písemně e-mailem zaslán všem zastupitelům P7 koncem února 2011. A výsledek? Podnět nestál ani za to, aby sdělili, že na něj kašlou. Navzdory zákonu o hlavním městě, který jim ukládá podněty občanů projednat nejpozději ve lhůtě 60 dní. Nakonec i taková základní věc, jako je programové prohlášení rady na léta 2010-2014, je bez znalosti „zákoutí“ webových stránek obtížně dohledatelná.

Je zajímavé, že naše radnice se ostýchá převzít od jiných MČ dobré zkušenosti z jejich komunikace s občany. Viz např. praxi v sousední Praze 6. Přitom se jedná často jenom o detaily, které však mohou významně občany s úředníky sblížit. Naproti tomu se nerozpakuje trumfovat jiné MČ velikostí investic, jako je například vybudování nové radnice, kdy je ochotna překonat i finančně i velikostí mnohem silnější radnice, jako je např. Praha 8.

Když si po 4 letech vlády ODS a dalším roce vlády ODS+ČSSD sečteme výdobytky otevřené radnice, lze shrnout: Zatímco za starosty Duba se přes tenkrát existující problémy začínala radnice vůči občanům otvírat, za starostky Kučerové se tento proces přibrzdil a za starosty Ječménka nabral opačný směr. Podílnictví té části ČSSD, která je reprezentovaná současnými zastupiteli, na vládě radnice, se jeví spíše jako devastující než prospěšná pro občany Prahy 7.

A tak nakonec jenom dvě řečnické otázky: Potřebuje každý občan svého úředníka? Nestačilo by, kdyby všichni úředníci radnice P7 pracovali pro všechny občany P7 alespoň tak, jak pracují úředníci v sousedních MČ?

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální volby 2010, Radnice a zastupitelstvo, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář