Rekonstrukce v Kostelní za 17 milionů

Jedná se o celkovou rekonstrukci dětského hřiště z rozpočtu hlavního města, jehož plocha podle důvodové zprávy k usnesení Rady hlavního města Prahy číslo 652 ze dne 17. 5. 2011 neodpovídá požadavkům na vybavení dětských hřišť certifikovanými herními prvky včetně dopadových ploch. Nutné je prý provedení nových zpevněných povrchů, vybudování umělé závlahy a nových sadových úprav. A také v rámci ochrany hřiště před negativními vlivy a vzhledem k nutné bezpečnosti dětí bude v rámci akce provedeno rovněž nové oplocení celého hřiště. Nabídková cena prací vítězného uchazeče činí 17 222 636,3 Kč (všimněme si tu přesnost na desetiny haléře). Pro úplnost ještě dodejme, že současně s touto akcí se soutěžilo také o rekonstrukci dětského hřiště U lanové dráhy v Praze 1, kde nabídková cena prací vítězného uchazeče činí 14 759 986 Kč.

Investice do dětí patří jistě k investicím nejprospěšnějším. Avšak i zde je třeba se ptát, jestli například místo „pozlacených“ herních prvků na jednom hřišti by pro děti nebylo prospěšnější vybavit sice herními prvky „nepozlacenými“ , ale zato hřiště dvě. Tato a podobné otázky se nabízejí mimo jiné i díky vyjádření primátora Svobody v rozhovoru pro idnes.cz, že provize ze zakázek v Praze dosáhly v minulém období 50 procent (a obě zmíněné zakázky se táhnou ještě z minulého volebního období).

Ponechme stranou otázku samotné korupce, jestli je, nebo není. Podívejme se na celý proces zadávání takové zakázky, který začíná už samotným záměrem zadavatele. V daném případě dětského hřiště Kostelní jistě každého napadne, jestli zrovna jeho nové oplocení, které se jistě nebude podílet malou položkou na celkových nákladech, není tím zbytečným pozlátkem na celé akci. Jestli při úpravě a běžné údržbě by nemohlo toto oplocení dobře sloužit dalších 10, 20 nebo i 30 let. Bohužel to, jestli zadavatel měl, nebo neměl dostatečně vyhodnocenou a zdůvodněnou potřebu a co vše je u tohoto hřiště k rekonstrukci, není z dostupných veřejných zdrojů jasné. Stojí ale za to podívat se alespoň na samotný výběr uchazečů podle dokumentů, které jsou součástí usnesení Rady hlavního města Prahy číslo 652.

Taková soutěž nesoutěž

Z usnesení Rady číslo 652 plyne, že obě veřejné zakázky na stavební práce v rámci rekonstrukce předmětných dětských hřišť byly zadány dle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, formou zjednodušeného podlimitního řízení, výzva byla zveřejněna na elektronické úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy pod ev. č. OOP-7929/2010 a ev.č. OOP-7928/2010. Potud tedy formálně v pořádku. Na akci rekonstrukce dětského hřiště Kostelní se přihlásilo 5 firem:

Konstruktiva Branko, a.s. (Praha 4), Skanska a.s. (Praha 4), Zlínské stavby, a.s. (Zlín), Gardeline s.r.o. (Litoměřice) a sdružení Centra a.s. – Swietelsky stavební s.r.o., (je to sdružení spol. Centra a.s., Praha 5 a spol. Swietelsky stavební s.r.o., Praha 8).

Kontrolou úplnosti nabídek prošli ještě všichni uchazeči, ale pak to začalo být zajímavé:

Konstruktiva Branko, a.s. byla vyřazena proto, že
a) nesplnila požadavek na pojištění odpovědnosti se spoluúčastí maximálně 15 tisíc Kč, když předložila pojistnou smlouvu se spoluúčastí 20 tisíc Kč,
b) nepředložila přísliby bankovních záruk.
Skanska a.s. byla vyřazena proto, že nepředložila příslib pojištění díla.
Zlínské stavby a.s. byly vyřazeny proto, že
a) pojistnou smlouvu nedoložily originálem ale pouhou kopií,
b) příslib bankovních záruk jim vypršel k 28. 2. 2011, přičemž zadavatelem požadovaný termín byl 21. 3. 2011,
c) nepředložily čestné prohlášení, které části zakázky hodlají zadat jiným osobám,
d) nedodaly příslib pojištění díla.
Gardeline s.r.o. byla vyřazena proto, že
a) předložila bankovní záruky platné do 30. 12. 2010, přičemž požadovaná platnost byla do 21. 3. 2011,
b) nepředložila čestné prohlášení, které části zakázky hodlá zadat jiným osobám,
c) příslib pojištění díla byl platný do 28. 2. 2011, požadovaný termín byl do 21. 3. 2011.
U sdružení Centra a.s. a spol. + Swietelsky stavební s.r.o. je konstatováno, že ani v nabídce, ani v kvalifikacích nebyly zjištěny závady. Současně bylo u této zbylé nabídky posouzeno, že neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Za zmínku stojí také souhrnné vyhodnocení celé soutěže:
Vzhledem ke skutečnosti, že po posouzení nabídek zbyla jen nabídka jednoho uchazeče, nemohlo proběhnout hodnocení podle předem zveřejněných hodnotících kritérií. Hodnotící komise tak mohla pouze konstatovat, že nejvhodnější je právě jediná zbylá nabídka. Toto konstatování se však zdá ve značném rozporu se zněním usnesení Rady hlavního města Prahy číslo 652, která rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky podané ve veřejné zakázce…, která byla vyhodnocena jako nejvhodnější dle jednotlivých dílčích kritérií uvedených v zadávací dokumentaci….
(Pro úplnost, pro to druhé hřiště se soutěž podobala této jako vejce vejci, se stejným vítězem.)

Přirozenou otázkou tedy je – jednalo se opravdu ještě o výběrové řízení? Je zcela nepochopitelné, že by se zúčastněné firmy, a to čtyři z pěti, dopustily takových naprosto nepochopitelných pochybení (opomenutí, odfláknutí?), které je ze soutěže vyřadily. Pokud by tomu tak bylo, pak by vedení firem mělo zvážit, jaké že to zaměstnance platí (a možná víc než slušně) ve svém obchodním útvaru. Stejně tak není zcela pochopitelné, že by se skutečný vlastník, který by chtěl dosáhnout co nejefektivnější investice do svého majetku, spokojil s omezením na vybraného účastníka takovýmto způsobem.

Co ale s tím?

Pomineme-li, zda tady šlo, nebo nešlo o oněch 50 % na provize v duchu vyjádření primátora Svobody, což samo o sobě by znamenalo, že skutečná hodnota díla za 17 milionů by byla asi 11 milionů, je tady otázka efektivnosti a účelnosti prováděné rekonstrukce vítězem soutěže. Už samotné sdružení Centry (která dle obchodního rejstříku takové činnosti nemá ve své působnosti obsaženy) se stavební firmou připomíná onen známý vtip, jak uchazeč o veřejnou zakázku na stavbu obecního plotu přijde k úředníkovi a nabízí jeho postavení za 2 miliony 200 tisíc Kč. Na dotaz, proč zrovna za tuto cenu, odpoví: milion pro mne, milion pro vás a za 200 tisíc postaví ten plot Ukrajinci (nebo Rumuni, Kazaši – dosaďte, co libo). Tady to třeba tak není, ale trochu podobnosti v tom je. Ve všech pádech se poslední dobou skloňuje transparentnost veřejných zakázek a myslí se tím vesměs jenom samotný proces vyhlášení a výběru uchazeče. Určitě by ale bylo ku prospěchu, kdyby o veřejných zakázkách bylo dostupné maximum i dalších informací, například specifikace a rozsah prováděných prací, termíny atd. A lidé jsou zvídaví, jistě by se našel vždy někdo, kdo by si všiml, že se někde zbytečně plýtvá materiálem, že pracovníci i drahé stroje mají zbytečné prostoje, že práce nemá odpovídající kvalitu apod. Kdo sám stavěl nebo staví, jistě ví velmi dobře, jak takto „ukryté“ dodatečné náklady dokáží stavbu prodražit.

Pro ilustraci, následující dva obrázky zachycují hřiště v Kostelní ulici před a v okamžiku zahájení rekonstrukčních prací:

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Co vy na to?, Rozvoj a výstavba. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Rekonstrukce v Kostelní za 17 milionů

  1. admin napsal:

    Na webu Prahy 7 se v otázkách a odpovědích objevil následující dotaz:
    Dobrý den,
    na veřejném hřišti v Kostelní ulici se začalo s úpravami, zajímalo by mě, zda se buduje multifunkční hřiště i pro starší děti nebo zda se jedná jen o dílčí úpravy, a kdy bude dokončeno? Ani na stránkách MĆ Prahy 7, ani Magistrátu, pod který údajně toto hřiště spadá, jsem nic nenašla. Na úpravu tohoto hřiště čekáme léta, očekávali jsme, že proběhne v návaznosti na revitalizaci Letenských sadů. Děkuji
    V odpovědi z odboru životního prostředí se můžeme dočíst:
    Dobrý den, dětské hřiště je v majetku hl.m. Prahy a spravuje je odbor ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy. Váš dotaz jsme jim zaslali.

    Tak nevím, opakuje se to už po léta, že radnice neví, co se na území, které spravuje, děje. Nemůže být podle mne žádnou omluvou, že se to děje na majetku města, který není ve správě Prahy 7. Minimálně z hlediska komunikace s vlastními občany a poskytování požadovaných informací by vedení radnice mělo o těchto akcích vědět co nejvíce. Výjimkou mohou být takové stavby, jako je např. Blanka, pro které existují samostatné informační zdroje, ale v takových případech, jako je rekonstrukce hřiště v Kostelní je takový přehlíživý přístup ze strany radnice zarážející.
    I.Tinka

Napsat komentář