Co se vlastně vedení radnice chce dozvědět?

Výsledky průzkumů veřejného mínění mohou být pro jejich zadavatele velmi cenným zdrojem informací nebo podporou v rozhodovacích činnostech, které se příslušné veřejnosti týkají. Měly by však být prováděny ve správnou dobu a se správně vybranými a formulovanými otázkami, které směřují k nějakému jasnému cíli. Vedení radnice Prahy 7 připravilo pro tisícovku svých občanů (dvě skupiny, každá s počtem 500 účastníků) dva průzkumy – průzkum týkající se nové radnice a průzkum veřejného mínění na území Prahy 7 „CITY MONITOR – 2011″. Ze zadání není jasné, jestli budou oba průzkumy realizovány na stejné množině respondentů, nebo se bude jednat o zcela různé nezávislé množiny. Ale to ponechme stranou a předpokládejme, že technickou stránku průzkumů provede kvalifikovaným profesionálním způsobem společnost IBRS s.r.o. Podívejme se raději na cíle průzkumů a na některé položené otázky (jsou v přílohách příslušných usnesení rady).

Nová radnice

K výběru místa pro novou radnici přislíbil pan starosta na únorovém jednání zastupitelstva provedení řádného průzkumu mezi občany Prahy 7. Teď je tedy ten průzkum připraven, ovšem už ve fázi, kdy se konkretizují požadavky na tři vybrané uchazeče pro tři vybrané lokality: budova Dopravních podniků, Argentinská Hvězda a budova Merkuria (několik dalších bylo z výběru vyřazeno z důvodů ne vždy zcela srozumitelných, to však je na samostatnou úvahu). Současně to vypadá, že rada má jasno už i v tom, co vše se má ve společné budově radnice nacházet (zdravotnické zařízení, pošta apod.). Co potom vlastně zbývá na zvažování občanům Prahy 7? K jakým možnostem se budou vyjadřovat? Podívejme se na cíle plánovaného průzkumu:

- názory na uvažovanou výstavbu nové radnice,
- názory na lokalitu výstavby,
- hodnocení jednotlivých uvažovaných lokalit z hlediska dílčích parametrů (např. dopravní obslužnost, parkování atd.),
- preference možností vybavenosti v okolí jednotlivých lokalit,
- názory na vnímání preference nejlevnějšího řešení výstavby,
- názory a postoje k různým variantám zadlužení.

V dané situaci, kdy jsou už lokality dány, takto formulované cíle ztrácejí smysl, takže působí spíš jako berle, o kterou se průzkum má opírat. Jasněji to nakonec vyplyne i z řady konkrétních položených otázek, např.:

Jaká z těchto lokalit je podle Vás nejlepší z hlediska své polohy?
A jaká z těchto lokalit je podle Vás nejlepší z hlediska parkování?
A jaká z těchto lokalit je podle Vás nejlepší z hlediska obslužnosti MHD?
A jaká z těchto lokalit je podle Vás nejlepší z hlediska dostupnosti pěšky?
A jaká z těchto lokalit je podle Vás nejlepší z hlediska dopravy?
Celkově, když se nyní zamyslíte nad všemi lokalitami, o kterých jsme mluvili a všemi aspekty, která lokalita z nabízených možností je podle Vás pro umístění nové radnice nejlepší?

Tato sada 6 dotazů vyčerpává více než polovinu z celkového počtu 11 dotazů. O jejich smysluplnosti nechť si utvoří názor každý sám. Ovšem i některé z dalších jsou kouzelné, například dvojice otázek, která se táže na to, jestli se tázaný dopravuje na městský úřad nebo na zdravotní středisko pěšky, autem nebo MHD. Co asi z odpovědi na tyto otázky usoudí, ať budou výsledky jakékoliv? Naproti tomu jiné otázky jsou problematické s ohledem na potenciální vědomosti respondentů: Jaké asi odpovědi lze očekávat na dotazy, zda má být vybrána nejlevnější varianta nebo na jak dlouho by si městská část měla vzít úvěr, když obě takové otázky jsou dost složité k odpovědi i pro ty, kdo mají dostatek informací o potřebách radnice nebo o možnostech financování větších akcí apod.

Některé otázky ovšem přinášejí i nové poznatky, například tazatel má vyplnit, ze kterého ze 4 volebních obvodů se tázaný nachází. To bude možná poučné aspoň pro tazatele, protože na webu Prahy 7 se lze dočíst, že „Městská část Praha 7 bude při komunálních volbách v roce 2010 tvořit jeden volební obvod“. Tak třeba uvidíme o jaké že volební obvody to jde.

U osobních otázek lze celkem brát otázky na věk, vzdělání, ale k čemu je v daných souvislostech znalost čistého příjmu respondenta nebo jeho rodiny? To tak trochu zavání šmírováním.

Souhrnně vzato, tento průzkum sotva přinese víc než průzkum pokládající jedinou otázku: Kterou z lokalit považujete celkově za nejvhodnější? Nebo je v tom hlubší myšlenka, která obyčejnému občanovi uniká?

CITY MONITOR – 2011

Zní to vznešeně, ale co se za tím skrývá doopravdy? Zadání pro průzkum plyne z usnesení rady č.0458/11 a jeho hlavním cílem podle prezentace společnosti IBRIS by mělo jít o

- celkové hodnocení MČ Praha 7,
- hodnocení a důležitost komunikace s radnicí,
- hodnocení a důležitost rozvoje městské části,
- hodnocení a důležitost dopravy,
- hodnocení a důležitost bezpečnosti,
- hodnocení a důležitost služeb,
- hodnocení a důležitost sociální péče, zdravotnictví a školství,
- hodnocení a důležitost čistoty /úklid, odvoz odpadků atd./.

Tento druhý průzkum už vypadá smysluplněji, ale přesto se nelze ubránit pocitu, že je nabobtnán uměle, takže převažuje rozsah nad obsahem. Ke každé z IX. kapitol otázek by bylo možné napsat řadu věcných připomínek, což by bylo dosti dlouhé. Proto jsou vybrány alespoň některé jako ilustrace pro zamyšlení nad dalšími.

Některá propojení otázek přímo vykazují rysy jakéhosi dotazníkového detektoru lži: Například v části I – hodnocení městské části – jsou dotazy, jak je tázaný spokojen s dopravou, bezpečností, čistotou atd. a má možnost odpovědět v pěti stupních od „rozhodně spokojen“ do „rozhodně nespokojen“. Ovšem v dalších částech dostane tutéž otázku, např. v části III u dopravy, v části IV u bezpečnosti, v části VII u čistoty atd., a má opět šanci hodnotit v pěti stupních. Bez dlouhého bádání nad smyslem takového propojení se nabízí dvě možná vysvětlení. První, že jde o rafinovaný způsob, jak tazateli dokázat, jak je nevěrohodný a že si ani nepamatuje, co řekl před pár minutami. Druhé možné vysvětlení je přivedení tazatele ke „správné“ odpovědi, které bude následovat jako výsledek skupiny detailnějších dotazů k danému tématu, kde si tázaný „uvědomí“, že to vlastně není tak špatné, jak si původně myslel.

U skupin podrobných dotazů jsou problematické samotné dotazy a způsob hodnocení. U každého je pětistupňová stupnice hodnocení, přičemž není možné ponechat otázku bez odpovědi. Například v části VI je tato skupina dotazů:

- Dostupnost domů pro seniory
- Dostupnost pečovatelské služby
- Dostupnost lékařské péče pro děti
- Dostupnost lékařské péče pro dorost
- Dostupnost lékařské péče pro dospělé
- Dostupnost lékařské služby první pomoci – pohotovosti
- Dostupnost jeslí
- Dostupnost mateřských škol a školek
- Dostupnost základních škol
- Dostupnost středních škol

Jak asi má respondent, který nemá děti, hodnotit minimálně pět z těchto otázek danými stupni hodnocení? A pak celkové hodnocení dostupnosti těchto služeb? Ne zcela pochopitelný je také důvod, proč u obou průzkumů jsou vyřazeni respondenti, kteří sami nebo jejich rodinní příslušníci pracují v marketingovém výzkumu, v médiích, tisku, televizi, státní správě, samosprávě – ti nemají nárok na svůj názor na život v městské části kde žijí?

Tak by bylo možno ptát se téměř u všech skupin otázek, jak že to vlastně autoři mysleli. Možná ale vedení radnice jde hlavně o to zjistit, kdo by jakou stranu volil, kdo má jaký čistý příjem a jak jsou respondenti se „správnými“ názory rozmístěni v již zmíněných čtyřech volebních obvodech. Každopádně bude jistě zajímavé vidět, jaké závěry z těchto průzkumů vypadnou.

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Co vy na to?, Radnice a zastupitelstvo, Veřejná správa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře u Co se vlastně vedení radnice chce dozvědět?

  1. Pingback: Našli rádcové, našli? | Pro občany Prahy 7

  2. Pingback: Hm, to jsme se toho dozvěděli | Pro občany Prahy 7

  3. Pingback: Hobulet informuje: referendum nebylo možné vyhlásit | Pro občany Prahy 7

Napsat komentář