Když si radnice neví rady

Patrně nebude něco v pořádku, když ani po opakovaném položení stejných dotazů radnice nijak nereaguje. Otázky souvisí se skutečností, že zatímco ještě v usneseních zastupitelstva ze září 2010 byla u převodu bytových jednotek uváděna jména oprávněných osob, nyní se uvádějí pouze iniciály. Vznesené otázky byly následující:

1. Změnil se za poslední půlrok zákon o ochraně osobních údajů a v kterém paragrafu konkrétně?

2. Pokud se nezměnil, jaký byl důvod k uvádění iniciál až nyní? A bude provedeno sjednocení také u starších usnesení zastupitelstva, aby dřívější nabyvatelé bytů nebyli v nevýhodě? Pokud u starších usnesení ke sjednocení nedojde, na základě jakého zákona bude možno takový přístup (radnice) zdůvodnit?

3. Pokud se zákon v posledním půlroce změnil, počítá také s tím, aby nevznikly nerovné podmínky pro občany ohledně stejného uplatnění ochrany pro všechny? A jaké je správné řešení? Pokud s tím zákon nepočítá, uplatní obec nějakou iniciativu, aby došlo k nápravě?

Zaryté mlčení radnice je vždy dostatečným důvodem podívat se na problém hlouběji. To, že v usneseních rady byly zavedeny iniciály místo celého jména a příjmení u nabyvatelů bytů, a to jako ochrana jejich identity, je dosti dětinské. Stačí si počkat na zápis v Katastru nemovitostí, odkud se kombinací iniciál a vlastnického podílu dá celé jméno vlastníka bytu identifikovat celkem snadno. Možná až na výjimky shodných iniciál a stejných podílů ve stejném domě.

Když už tedy s námi radnice nemluví, je vhodné podívat se k sousedům. Tak například Praha 4 se v tomto ubírá stejným směrem jako Praha 7 – donedávna ještě zveřejňovali celá jména nabyvatelů bytů, teď používají iniciály. Naproti tomu dříve jančíkovská Praha 5 zveřejňuje celá jména, jako tomu bylo dříve i v Praze 7. Praha 10 to má řešeno oklikou: Existuje společný seznam nabyvatelů bytů, u zveřejněného usnesení zastupitelstva je pak uvedeno: „Tabulka pouze v tiskové podobě.“ Není jasné, jestli by na dožádání přímo radnice takový seznam zájemci předložila. A nakonec Praha 6, která sloužila i dříve jako vzor transparentnosti při převodu nebo prodeji bytů. Z poslední doby sice v usneseních nemá převody bytů, zato jsou tam analogické skutečnosti – třeba řešení dluhů s dlužníky na nájemném, a to s plným jménem i dlužnou částkou.

Co z toho plyne? Buď (některé) radnice zbytečně blbnou, nebo (některé) radnice porušují zákon. Jedno mají ale zřejmě společné: Při již klasických nejasných formulacích našich zákonů, kdy se právníci jenom výjimečně většinově shodnou na jednotné interpretaci, nefunguje zjevně ani Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten by měl znění zákona v těchto záležitostech interpretovat natolik jednoznačně, aby alespoň v rámci jednoho města v jeho různých částech nedocházelo k jeho naprosto odlišné aplikaci. A  nebo je tento úřad zbytečný a bylo by tedy vhodné jeho zrušení.

Pro Prahu 7 může popsaná změna v přístupu způsobit i potíže. Pokud by se nabyvatelé bytů z dřívějška rozhodli, že nechtějí mít v příslušných usneseních rady a zastupitelstva uvedena svá plná jména, mohou se opírat o § 21 (1) zákona: Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může
a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení,

b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Je evidentní, že platí-li současný stav v Praze 7, pak předcházející stav odporuje zákonu. Pokud předchozí stav neodporuje zákonu, pak radnice Prahy 7 neoprávněně zvýhodňuje anonymitou současných nabyvatelů bytů. Tak co na to radnice?

Ivan Tinka

Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdity, Radnice a zastupitelstvo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře u Když si radnice neví rady

  1. K tomuto problému vydal Úřad na ochranu osobních údajů stanovisko již v roce 2004. Je dostupné na adrese http://www.uoou.cz/files/stanovisko_2004_2.pdf. Můj výklad stanoviska je takový, že zápis z jednání rady a zastupitelstva musí obsahovat osobní údaje fyzických osob, ale takový zápis má být k nahlédnutí pouze vymezené skupině lidí (např. občanům obce). Pokud je zápis zveřejňován nad rámec zákona (např. na Internetu) neomezenému okruhu lidí, měl by být osobní údaj fyzické osoby anonymizován.

    Pokud by byl úřad schopen identifikovat osoby, které mají trvalé bydliště nebo vlastní nemovitost na území obce, mohl by jim zpřístupnit plné zápisy v chráněné části webových stránek.

    • admin napsal:

      Problém má dvě stránky: Jestli v tomto případě je taková ochrana na místě, protože jak jsem psal, stačí si počkat na zápis do KN a nabyvatel bytu může být identifikován s téměř stoprocentní jistotou. Druhá stránka je v tom, že nezávisle na tom, jestli současná praxe je podle zákona nebo ne, jsou dřívější nabyvatelé s plnými jmény evidentně znevýhodněni. Jelikož mě tyto otázky zaujaly, obrátil jsem se na ÚOOÚ a dostanu-li odpověď, podělím se s ostaními zájemci na těchto stránkách.
      Ivan Tinka

  2. Pingback: OOÚ v usneseních rady a zastupitelstva | Pro občany Prahy 7

Napsat komentář